Na sněhu to umí každej (na trávě nikdo), 8.9.2012
Léto se blížilo ke konci a tak byl čas konečně vyrazit na lyže. Báry s Erikem a Zazou, ňoumové, vyrazili na Kaprun a přilehlých kopečků. Pche! Lyže ani neviděli... Já radši vyrazil na Kliklínek, kde se čirou náhodou závodilo o ňáký tituly.
Dorazil jsem už v pátek, abych okouknul okolí a pochytračil s místníma. Debata byla natolik vášnivá, že se od bufetu musela přesunout k Supovi. Od tam jsem se teleportoval do pohodlí zadních sedadel Astrátora a procitl až ráno za oslepujících blesků fotoaparátu japonské dívenky.
Když už dorazili fandové z takové dálky, rozhodl jsem se zajít na trénink, ať za utracené peníze vidí taky nějakou kvalitu. Viděli ji hned čtyřikrát. Výjimečně jsem šel prohlídku po svých, abych vyzvěděl nějaké krvavé a incestní drby. Na startu vládla uvolněná atmosféra a sem tam proběhl i nějaký ten humůrek. Jelikož už titul mám, nechal jsem hrocení ostatním a sám vychutnával větru ve tváři a příjemného svezení po místním pažitu. Mezitím dorazila i fanouškovská odpora PP. Chvíli před druhým kolem dojela ještě Chluchnes. Tak jsem radši zase vyrazil na prohlídku. Pohoda pokračovala, sluníčko svítilo... Komba, lyžáky, přilba, pět, čtyři, tři, dva... Buch, maximální úsilí, rampa na hadry a už je to zase pravá, levá, hrana, průjezdná, malá hrana a cíl. V tu chvíli jsem první a zaslouženě si užívám divácké ovace.
Po takovým úspěchu už se do dalšího závodu nehrnu a vyhlížím příjezd Máčenýho. Po pár pivech se tak stane, ale zatím je klid. To hlavní má teprve přijít.
VETERAN CUP 2012! Na startu stojí s číslem jedna naše želízko v ohni, Milošek! Vypracované tělo by mohl i Zaza závidět. Brilantní technikou míjí jednu branku.........za.........druhou........ Ale do cíle dojel bez pádu v čase hluboko pod dvě minuty, úctyhodné! Pak už se toho chytla fernet Kitty a bylo.