Mohelnický půlmaraton, 9.9.2018

Dalším z mnoha zbytečně dlouhých závodů byl Mohelnický 1/2 maraton, který se naštěstí jel na kole.

Yago jako běžec odmítl jet plnou délku a po sobotní Beskydské Magistrále a štědrému pohoštění v Troubelíně se v klidu přihlásil na 1/4 maraton, tedy 24km se staršími žáky, žákyněmi. Erik chvílemi váhal, zda si dá celých 50km, ale nakonec se přihlásil také jen na kratší variantu. Profíci přece jedou dlouhou, tak tady nebude mít Erik konkurenci a pojede si pro bednu. 

Trať začínala hromadnou jízdou v pelotonu čítajícím asi 150 závodníků dohromady v obou délkách tratí. Po pár km se sjelo z asfaltu na polní cestu, která vedla do kopce až na horizont, pak na další horizont a pak ještě několikrát. Naštěsí vždy po přejetí vrcholu čekal závodníky nádherný technický sjezd úzkými pěšinkami, traktorem rozježděnými cestami, přes brod, schody a ke konci i jedna klopená zatáčka byla.

Za občerstvovací stanicí byl trošku větší kopeček nahoru, kdy na jeho vrcholu chyběla šipka či jakékoli značení, kam se vydat dále, takže závodníci měli v podstatě 2 možnosti. První využil Erik, který slepě věřil jezdcům před ním a zajel si cca 10km. Yago který si jel svůj závod někde vzadu si musel trasu hlídat, takže si zajel cca 200m a když neviděl šipky ani fáborky, vracel se zpět a někde v dáli uviděl fáborek a rodostně vyrazil posledních pár km do cíle. Tam ho čekalo překvapení, Erik byl stále na trati. Ještě vetší překvapení přišlo ve chvíli vyhlašování výsledků, kdy Yago skončil senzačně na 3. místě. Na bedně pokecal s ještě překvapenějším vítězem, který měl to štěstí, že mu Erikova skupinka v kopci před chyběsící šipkou ujela a náhodou trefil odbočku. 

Po asi hodině čekání přišlo to nejdůležitější a to tombola. Yago, který předchozí den ztratil helmu doufal ve výhru nové a kdyby to nevyšlo, kolo jako první výhra byla jasná volba. Nicméně našim jezdcům v tomto štěstí nepřálo, tak odjížděli domů se smíšenými pocity z bloudění a nečekaného umístění.