La Plagne 2008
Na výlet jsme se patřičně připravili. Jak po stránce technické (rozuměj - žehličky, úhelníky, vosky, kortexní tyčinky) i rekreační (a, c, t, ...). Patřičně hrdí na náš klub jsme naprosto ignorovali zbytek autobusu a trening i rekreaci jsme praktikovali pouze v omezené devítičlenné skupině. Abychom utužili náš severský kořínek, rozhodli jsme se dát si řádně do těla. Jak po stránce sportovní tak po stránce pití.
První příjezdový den jsme neměli permanentky, tak se započlo pít. Odpadl jsem po požítí asi čtyř deci rumu, takže nevím moc co se dělo.
Následující den počasí příliš nepřálo. Husté sněžení a mlha odrazovalo od stoprocentních výkonů. O to výkonnější jsme byli v pití večer. Aby i ostatní rekreanti hotelu viděli, jak těžký máme my meteoráci život, byli týráni hlasitým metalem a vyřváváním. Abychom byli z obliga, obvolali jsme k ránu okolní pokoje s tím ať přestanou dělat bordel, čímž jsme nepřítele dokonale zmátli. Další dny již bylo krásně. Na svahu jsme neměli konkurenci, jak už to tak u Meteor skins bývá. Po náročnéch sjezdech jsme s Igráčkem aktivně odpočívali při plavání.
Abychom se i večer chovali jako správní Vikingové a nic si neulehčovali došlo na povinnou konzumaci vodrumu a slivvodu (jistě netřeba představovat). Tento počin poněkud pohl morálkou týmu směrem dolů.
Zdolání sjezdovky Edelweiss následujícího dne však navrátilo pomyslnou laťku z5. Možná i o něco výš. Absolvovali jsme výlet do Les Arcs, prohlídku ledové jeskyně se sochou Fenrira v nadživotní velikosti. Nádhera. Ocenili jsme i účinek cíga v téměř 3500 metrech nad mořem. Výlet jsme absolvovali ve zdraví a zdokonalili se v technice, což je hlavní. La Plagne všem vřele doporučujeme.