Hostěnický běh se psem, 22.5.2010
Do Hostěnic, proslavených Jardovou narozeninovou oslavou, jsme vyrazili ve složení eF, Monča, A.M. a jejich čtyřnozí přátelé Ajlínka a Ájopes. Po zralém zvážení situace nás doplnily párečky Erik/Bí a Dora/Cid. Celkově se tedy na startu sešli čtyři Meteoráci, 4 psi a fanynka Nik. Po úvodním tréninku a nalezení společného kroku se psy přišel očekávaný déšť na který jsme samozřejmě nebyli připraveni a již před startem závodu jsme byli parádně mokří . To nahrávalo Áje s Ajlínkou, které stačily zašpinit a pozvracet všechno co mohly.
Do závodu nastoupili jako první eF s Ajlínkou, dvě minuty poté A.M. s Ájopsem, následování Erikem s rychlonohou Dorou a meteoří startovní pole uzavírali Cid s Bí.
Asi po dvou kilometrech vražedného stoupání si první dva jmenovaní pořadí proměnili, nicméně Ajlínka začala cítit svou šanci na kvalitní výsledek a tak se pověsila Ájínce za zadek a držela se jí celý další kilometr. Poté jí však chuť do závodění přešla a do cíle doběhla asi s dvouminutovou ztrátou. Dora mezitím proháněla Erika po trati, ale ten držíce se hesla Není důležitý výsledek, ale jak při tom vypadáme (rozuměj,nezašpiním se rychlým během kalužemi) nedal tomuto němému stvoření šanci na dobrý výsledek a do cíle si došli vycházkovým tempem s úsměvy na rtech a čumáčcích. Chvilku po nich doběhli Cid s Bí, kteří předvedli velice kvalitní výkon a na trati stihli dokonce zaútočit na pár konkurenčních spřežení.
Následovala koupel v řece, občerstvení a samotné čekání na vyhlášení, které jsme si zpestřovali různými hrami se psy. Pořadatelé se zřejmě dobře znají s A.M, jelikož třikrát použili jeho osvědčený trik (za 5 až 10 minut už výsledky určitě budou). Vydrželi jsme a nakonec jsme se jich po dvou a půl hodinách dočkali. A udělali jsme dobře, na prvním místě zářilo jméno Jan Matzáš! 13. byl eF, 14. Bí a na 16. místě Erik.
Všichni jsme si odnesli zajímavé ceny, jen škoda, že je vyjma A.M. nikdy nepoužijeme, protože jsme měli psy vypůjčené. I když, na podzim je další otevřený závod a pokud Erik nadopuje Doru cenou pro nejpomalejšího závodníka (iontový nápoj Flying dog), může se Ája jen klepat strachy!
Jak jsme si ověřili, se psy se dá užít spousta legrace. Ajlínka se snažila začlenit mezi typické pejskaře a s námi se moc nebavila, Ájopes krom svých vynikajících závodních běžeckých vlastností předvedl i svou temnou stránku, když si pomocí útočných výpadů chránil svoje vyhrané žřádlo. Dora s Cidem předváděli, že i po letech manželského soužití dokážou najít společnou notu a dohromady s jejich pánečky tvořili harmonický tým.
Díky pořadatelům za pozvání a na podzim znovu!
FOTKY