Memoriál Chucka Norrise - 1.ročník, 29.6.2010
Každá legenda má svůj počátek, a tak i v budoucnu kosmický závod s (inter)galaktickou účastí měl i první ročník s poměrně úzkou účastí.
Na počátku Memoriálu stála zoufalá yagova akce, při které po selhání odvozu vozidlem motorovým bylo nutné dostat se na Hády vozidlem šlapacím.
Zvolená trasa se ukázala být natolik psychopatická, že se zmíněný člen Demeteoru rozhodl hned na místě uspořádat cyklistickou časovku se startem pod Maloměřickým komínem a cílem u Vrat do Brna na vrcholu lomu.
Vyspělý matematik yago navzdory vlastnímu drtivému zážitku vypočítal průměrné stoupání na 4%, díky čemuž optimisticky usoudil, že trať bude pro průměrného bělocha sjízdná bez plivání plic a dalších nedůležitých tělesných orgánů.
Technické parametry trati byly následující: "Cesta vede do velice mírného stoupání, výškové převýšení 170 demetrů, vzdálenost 2,54 km." Pro milovníky lesního porostu a objímání stromů byla - díky ochotě vrátného z vedlejšího areálu, který svůj pozemek bránil s lopatou s lokálním anestetickým účinkem v ruce - nachystána cyklokrosová vložka.
V úterý 29.6. před šestou odpolední se začaly k místu startu pomalu scházet davy, které ovšem často nereflektovaly, že se vůbec nějaký závod koná a jely dále. Na startovní čáru se tedy postavilo šest závodníků s vybavením od profi po velocipédy Laurin a Fuchs, kterým krylo záda pět pořadatelů, jeden Minipes a jeden Temnopes (v cíli Lucka, Lewis, Kuba plus Mira a Lubka v půli trati). Je nutno pořadatele pochválit, neboť šlo zřejmě o první sportovní mítink od roku 1476, na kterém se sešlo více pořadatelů než závodníků.
Osobní závodní zážitek byl zhruba následující. Hned po startu následoval nájezd na můstek pro pěší, kde jsem potratil plíce a srdce se adaptovalo na příjemných 240 tepů za minutu, načež v tomto duchu pokračovalo v práci dalších 12 minut, z nichž asi tak 11 a půl (dle optimistických odhadů) se jelo do kopce, nezřídka dvanácti a více procentního.
Velice humornou se ukázala být krosová vložka lesem, protože vedla do solidního převýšení a pro některé lépe vybavené cyklisty s tretrách se ukázala být velmi vzrušující překážkou na trati. Své by mohli říct i obyvatelé checkpointu, který jezdce směroval do lesa. Osádka ve složení mira a lubka si často s nedýchajícími cyklisty popovídala zhruba v duchu: "Odbočte do lesa" "To si děláš prdel/kozy/ze mě piču." "Ne,fakt."
Po překonání lesa už silnější povahy cítily cíl, ve sladké nevědomosti, že jsou asi v půlce trasy, přesto však poslední úsek už nevedl k žádnému kolapsu.
Všichni startující se tedy v různém stavu schvácenosti dohrabali do cíle, přičemž upadnuvší, umírající a hrozící průjmovými radostmi šikanoval Temnopes.
Ostatní slušně vychované účastníky Memoriálu šikanoval pan Drábek, který svoji účast po dojetí komentoval zhruba ve smyslu: "Do piče, nevyhrál jsem a ještě mám v prdeli tretry." Jelikož ale tuto osobu nelze brát příliš vážně a je v hledáčku Psychiatrického oddělení sanatoria v Dobřanech, bylo jinak všeobecně usouzeno, že akce to byla fajn a v podzimních měsících dáme repete. A tentokrát snad přijde i Chuck Norris...
Výsledky:
Jura: 12:12
Yago: 12:18
Marek: 12:48
Tomáš: 16:08
Bí: 16:11
Soňa: 19:41
Je nutno zmínit, že SK Meteor Brno evidentně utrpěl porážku na celé čáře, když nejlepší závodník babo_yago byl poražen rozdílem NEJMÉNĚ šesti tříd. Klubu SK Demeteor Brno však patří poděkování za účast, zvláště ve složkách pořadatelských, i za hojný příslib účasti v poli závodnickém.
Zvolená trasa se ukázala být natolik psychopatická, že se zmíněný člen Demeteoru rozhodl hned na místě uspořádat cyklistickou časovku se startem pod Maloměřickým komínem a cílem u Vrat do Brna na vrcholu lomu.
Vyspělý matematik yago navzdory vlastnímu drtivému zážitku vypočítal průměrné stoupání na 4%, díky čemuž optimisticky usoudil, že trať bude pro průměrného bělocha sjízdná bez plivání plic a dalších nedůležitých tělesných orgánů.
Technické parametry trati byly následující: "Cesta vede do velice mírného stoupání, výškové převýšení 170 demetrů, vzdálenost 2,54 km." Pro milovníky lesního porostu a objímání stromů byla - díky ochotě vrátného z vedlejšího areálu, který svůj pozemek bránil s lopatou s lokálním anestetickým účinkem v ruce - nachystána cyklokrosová vložka.
V úterý 29.6. před šestou odpolední se začaly k místu startu pomalu scházet davy, které ovšem často nereflektovaly, že se vůbec nějaký závod koná a jely dále. Na startovní čáru se tedy postavilo šest závodníků s vybavením od profi po velocipédy Laurin a Fuchs, kterým krylo záda pět pořadatelů, jeden Minipes a jeden Temnopes (v cíli Lucka, Lewis, Kuba plus Mira a Lubka v půli trati). Je nutno pořadatele pochválit, neboť šlo zřejmě o první sportovní mítink od roku 1476, na kterém se sešlo více pořadatelů než závodníků.
Osobní závodní zážitek byl zhruba následující. Hned po startu následoval nájezd na můstek pro pěší, kde jsem potratil plíce a srdce se adaptovalo na příjemných 240 tepů za minutu, načež v tomto duchu pokračovalo v práci dalších 12 minut, z nichž asi tak 11 a půl (dle optimistických odhadů) se jelo do kopce, nezřídka dvanácti a více procentního.
Velice humornou se ukázala být krosová vložka lesem, protože vedla do solidního převýšení a pro některé lépe vybavené cyklisty s tretrách se ukázala být velmi vzrušující překážkou na trati. Své by mohli říct i obyvatelé checkpointu, který jezdce směroval do lesa. Osádka ve složení mira a lubka si často s nedýchajícími cyklisty popovídala zhruba v duchu: "Odbočte do lesa" "To si děláš prdel/kozy/ze mě piču." "Ne,fakt."
Po překonání lesa už silnější povahy cítily cíl, ve sladké nevědomosti, že jsou asi v půlce trasy, přesto však poslední úsek už nevedl k žádnému kolapsu.
Všichni startující se tedy v různém stavu schvácenosti dohrabali do cíle, přičemž upadnuvší, umírající a hrozící průjmovými radostmi šikanoval Temnopes.
Ostatní slušně vychované účastníky Memoriálu šikanoval pan Drábek, který svoji účast po dojetí komentoval zhruba ve smyslu: "Do piče, nevyhrál jsem a ještě mám v prdeli tretry." Jelikož ale tuto osobu nelze brát příliš vážně a je v hledáčku Psychiatrického oddělení sanatoria v Dobřanech, bylo jinak všeobecně usouzeno, že akce to byla fajn a v podzimních měsících dáme repete. A tentokrát snad přijde i Chuck Norris...
Výsledky:
Jura: 12:12
Yago: 12:18
Marek: 12:48
Tomáš: 16:08
Bí: 16:11
Soňa: 19:41
Je nutno zmínit, že SK Meteor Brno evidentně utrpěl porážku na celé čáře, když nejlepší závodník babo_yago byl poražen rozdílem NEJMÉNĚ šesti tříd. Klubu SK Demeteor Brno však patří poděkování za účast, zvláště ve složkách pořadatelských, i za hojný příslib účasti v poli závodnickém.
