Velké Meziříčí - LPV, 6.3.2011
Po klasickém pátečním večírku v Díře nebo na plese (eF) a někde s Florecem (Vechys) se členové našeho lyžařského A-týmu vydali pokořit Lyžařský pohár Vysočiny, jak už se jim to v minulých závodech několikrát podařilo.
Přesně podle plánu, již v 8 hodin ráno, borci vyrazili směr Velké Meziříčí, kde museli stihnout brzkou prezentaci. Cestou kluci probrali zážitky z předchozího večera a začali se psychicky připravovat na hlavní událost dne, chytračení v deštníku.
Po dojezdu do Mezu jsme splnili všechny administrativní povinnosti = prezentaci na LPV a šli v klidu doplnit hladinku ze včerejšího dne. Následně jsme se s vervou nám vlastní pustili do chytračení s HBčkem, Peťou Zezulou, Radem Vechetou a jakousi paní, jak se později ukázalo šéfkou Jihomoravského lyžařského poháru. Paní nás neskutečně potěšila třemi věcmi:
1) rozvernou čtrnáctiletou dcerou,
2) dotazem, jestli už Ing. Vechetovi bylo 18, když si dává pivo,
3) informací, že závod je rovněž klasifikován jako Jihomoravský lyžařský pohár => Vechys jede o další medaili, eF má bohužel smůlu, protože je registrován (v alpských disciplínách).
Dále jsme pokračovali v podobném tempu, kromě chvíle, když jsme se šli podívat (svrchu)jak vypadá trať, abychom zvolili správnou délku závodních lyží. Po konstatování, že je trať zavřená, jsme se rozhodli pro slalomky a mohli jít znovu do deštníku.
Čas uzrál a začala se blížit chvíle našeho startu, rozhodli jsme se tedy vyrazit na svah, kde na nás již byl připraven HB Ski Team s jejich vražednou kombinací Red Bullu se slivovicí. Lízli jsme si a mohli s čistým svědomím vyrazit na trať.
Za vydatné podpory fanoušků naši borci bez jediné chyby projeli připravenou tratí a nervózně čekali na vyhlášení výsledků. Nakonec z toho bylo 2. místo pro Jirku a 5. pro Lukáše, nutno podotknout, že pouze v kategorii do 30 let. V kategorii veteránů by kluci byli ca na 5 - 10 místě, což pro letošní sezónu bohužel znamená určitý ústup ze slávy, protože jsme byli zvyklí bojovat o příčky nejvyšší. Prim a všechna čest patří Kachlíkovi a jeho týmovému kolegovi z francouzského nároďáku (Suchoš ).
Šéftrenér nicméně konstatoval, že jízdy byly perfektní a jedinou chybou byly špatně zvolené lyže, jelikož závod nebyl tak zavřený, jak jsme původně očekávali. Možná jsme mohli jít na prohlídku, ale potřebných 12 korun za jízdu se nám opravdu dávat nechtělo.
V pořadí Jihomoravského lyžařského poháru Vechys obsadil třetí místo (pozn. autora, také díky přihlásivším se kukačkám nespadajícím pod JMK) a udržel si možnost bojovat o celkové prvenství v poháru.
