Zubr Cup, 19.7.2008
Po divokém pátečním tréninku, kdy se Zaza málem utopil (viz. článek níže) nebylo vůbec jasné kdo obsadí kajakářský post. Do poslední chvíle to vypadalo na Štěpána, ale nakonec se radoval Erik. Na druhou stranu se zvrhl i páteční večírek, kterého se naštěstí neúčastnil Mates, který nás mohl do Ujčova zavézt. K naší smůle tam neprodávali prášky proti smrti a tak jsme se znovu museli spolehnout na osvědčené Ostravary. A teď už k samotnému závodu:
Jako první na trať vyběhli Mates a eF. První řečený, zkušený triatlonsta neponechal nic náhodě a celou dobu se držel ve středu pole. To eF, který byl ve ztížené pozici, protože s sebou musel táhnout ještě opici, měl s doběhnutím práce o dost víc, z čelních pozic se postupně propadal a nakonec bojoval o předposlední místo, když za ním jela už jen doprovodná vozidla. V cíli však zabojoval, předběhl svého švéda a dokonce i zraněného soupeře, a doběhl na solidním předpředposledním místě. To jsme však ztratili již při předávce na kajak, protože opice se ne a ne vejít.
Roman nastoupil do kajakářské části na přibližně třináctém místě, a i přes handicap v podobě slalomového kajaku (většina závodnílů měla sjezdové) dokázal svou pozici ještě vylepšit.
To Erikova jízda, s krátkým kajakem a černým pasažérem, se změnila doslova v boj o život. Ve snaze zbavit se opice se musel dvakrát udělat (vyklopit). Tím ztratil cenné vteřiny a i přes následující vynikající jízdu předával na posledním místě.
RŽeta vystřídal na kole našláplý ivančický rodák Štěpán, který se snažil udržet vynikající pozici. To nebylo vzhledem k jeho kolu vůbec jednoduché. Když ho postarší stroj ve druhém ze tří okruhů zradil, bylo po nadějích a Meteor 2 se tak díky selhání techniky do cíle nedostal.
U Meteoru 1 navázal na Erika cyklista Zaza. Na jeho horském speciálu Rock machine, s kterým byl dokonale sžitý (vždyť ho má už od 6. třídy ZŠ) , se prokousával skrz startovní pole. Zazányho neminuly ani krušné momenty. V závěrečném stoupání hodil šavli a v tomto zbídačeném stavu ještě podával první pomoc vyčerpanému soupeři, za což by si jistě zasloužil cenu fair play. Do cíle díky tomu dojel 8 minut po limitu, sklidil však největší potlesk ze všech a mohl být na sebe nadmíru pyšný. Meteor 1 tedy dokončil na předposlední pozici.
Nicméně držíme se hesla: není důležité vyhrát, ale zúčastnit se a hlavně: Meteor Brno, nikdy nesportuješ sám, nikdy nepiješ sám!