Soustředění v Itálii
Oficiální zahraniční akci jsme v žádném případě nechtěli podcenit, proto první co jsme podnikli byl nájezd na královopolské Tesco, z kterého jsme odjížděli obtěžkání dvěma kartony Staropramenů, respektive Kozlů, třemi litry Sangrii a šesti Frisky. Místo proteinových nápojů jsme tentokrát zvolili čínské polévky. V klubovně na nás čekalo dalších přibližně 30 osvědčených Ostravarů, soudek německého Pilsneru, pár lahváčů Starobrna a dvě jakostní vína. Také Erik přispěl svou troškou do mlýna a vzal zbytek Zubrů. Ale protože nejsme žádná partička abstinentů, tak jsme ještě zastavili na hranicích a přikoupili pár flašek vodky. Suma sumárum to vychází na 10 různých značek alkoholu.
Soustředění bylo odstartováno dvěma vypitými Bernardy při obědě na hranicích. Dalších zhruba 12 hodin se neslo v příjemném odpočinkovém tempu. eF a Zaza pospávali a Erik se soustředil na cestu.
K Italskému Lago di Garda jsme dorazili někdy v noci, takže jsme se vykašlali na hledání kempu a první noc strávili na skládce. Ani nevím proč, ale nespalo se nám dvakrát dobře, a tak jsme vstávali už po šesté hodině a vyrazili k rannímu koupání k jezeru.
Následoval první bod našeho programu, návštěva hydrolunaparku Gardaland. Na parkovišti jsme vyšmelili levnější lístky, vypili Kozla a vyrazili vstříc úžasnému dobrodružství. Erik se Zazou nejedenkrát překonali svůj strach o život a nakonec jsme navštívili všechny nejadrenalinovější atrakce, akorát Erik si netroufl na šílený kolotoč s čajovým servisem. Za zmínku jistě stojí souboj s nechutnýma arabkama, které se nás snažily předběhnout ve frontě. Soupeřky sice zaznamenaly dílčí úspěch, když se jim podařilo předběhnout, ale nebojácný tým Meteoru se nedal, využil chvilkové nepozornosti arabek a na cílové rovince je předběhl zpět, čímž si vydobil veliké uznání a sympatie okolo stojících Italek. Park jsme opustili asi po 15 hodinách, se starostmi o naše slabá srdce. A jelikož již bylo po jedenácté, znovu nastal problém kde složit hlavu.
Naštěstí jsme narazili na placené parkoviště, které bylo, v kombinaci s volným vstupem do sprchy, jasnou volbou. Ráno jsme se znovu smočili v Gardě a vyrazili dál na cestu do vytouženého Rimini. Tam teprve začlo to pravé soustředění!
Ubytovali jsme se v kempu Maxim. Tam nás hned prokoukli a dali do sekce největších výtržníků. Kolem nás se střídali výpitci z celé Evropy, od kterých jsme se naučili spousty užitečných her - například kuželky s vypitými lahváči, petanque se zátkami,... Navíc deset metrů od nás projížděl co 5 minut vlak. Tyto dvě skutečnosti nám nedovolovaly chodit spát dřív než v 5 hodin ráno, takže program byl jasný...
Ministr večírků rozhodl o čtyřfázovém treningu. V první části bylo naším úkolem vypít co nejvíce piv, abychom se pořádně rozehřáli a vyvarovali úrazů, následovalo stáhnutí Sangrii ve sprše, čímž jsme se dostali přibližně k 80% naší maximální anaerobní zátěže. Udržet na této hranici nás měla vodka s džusem, jíž jsme museli vypít cestou do centra/herny. To se však ne vždy povedlo a tak Zazány rozhodl obohatit trening o šampíčko, které fungovalo vždy spolehlivě. Při čtvrté, nejtěžší fázi, jsme si mnokrát sáhli na dno, jak našich sil, tak i peněženek - pokračovalo se totiž návštěvou vybrané diskotéky, kde byl program sice individuální, ale to našemu týmovému duchu nezabránilo a většinou jsme dávali stejné treningové dávky.
První večer padla volba na Life disco. Ta byla zajímavá především vysokou koncentrací Němců a také otřesným dýdžejem Delfínem. I přes slabší prvotní formu jsme se do závodu rychle dostali a po chvíli již jódlovali s připitými Němkami na vratkých stolech. Šance se chytl Záza a západní sousedku po chvíli hryzl. (dále tvrdil, že u toho to skončilo). Když na Erika dolehla únava a spánek, rozhodl se eF, že vyrazí na cestu domů. To však ještě nevěděl, co všechno ho čeká. Rimini má kvalitní hromadnou dopravu a tak se rozhodl ji využít. Bohužel však zapomněl na to, že neví kde bydlí. Nakonec přejel přibližně o deset stanic a ve snaze zjistit, kde se nachází narazil na pofiderní partičku místních mladíků. Jako správný meteorák se nebránil možnosti dalšího treningu a vyrazil s nimi do jejich sportovního centra. Šeredně se však přepočítal. Po zaplacení vstupenky, poplatku za užívání sportovišť a treningových prostředků pro své italské přátele byl doveden do dopingového centra, kde zřejmě vlivem steroidů i dívky vypadaly jako muži. Toho se Jirka zalekl, s tím, že s dopingem nechce mít nic společného a dal se na úprk! Naštěstí v blízké hospodě zjistil cestu domů, vyklusal kyselinu mléčnou a ulehl ke spokojeně spícím kolegům.
Následující volné odpoledne strávili kluci odpočinkem a chytáním bronzu na pláži. Večer byl znovu v režii ministra večírků, který doporučil, až přikázal, návštěvu neplaceného sportoviště - Yanke's pub. Po chvíli jsme byli upozorněni na soutěž o dresy klubu Yanke's. Tomu nedokázali Meteoráci odolat a s vervou se pustili do zvedání půllitrových činek. V pořadí Erik, Zaza, eF nazvedali potřebné množství a mohli se radovat z krásných úborů. Přitom si borci procvičili i svoje hlasivky a společně s místními hudebníky pěli rockové vály.
Třetí den v Rimini byla na programu návštěva aquaparku, abychom alespoň trochu zregenerovali naše zhuntovaná těla před další večerní treningovou dávkou. Sice se říká, že zrovna třetí den bývá kritický, ale pro nás byl utrpením úplně každý den, takže jsme to neřešili a pustili se do něj znovu naplno! K snídani jsme vpálili Frisco a už pospíchali na první atrakci. Nakonec jsme obešli všechny největší tobogány, kromě eF, který jeden vynechal a radši se soustředil na poražení našich dvou univerzálů na měřeném tobogánu. Park naštěstí zavíral brzo, takže jsme měli dostatek času k přípravě a dokopání se na večerní směnu.
Zvolili jsme klasický postup, obohacený o energeťáky. Po rozpití náš tým vyrazil do herny, odpověděl fanouškům na vzkazy, poblahopřál členům ke skvělým úspěchům na MSJ a pokoušel štěstíčko na matech. Hlavní ale bylo rozhýbání se na tanečním matu! Poté jsme mohli s klidným svědomím vyrazit na třípatrovou diskotéku Carnaby. S opovržením jsme prošli první dvě patra určená pro hopky a technaře. Naším cílem bylo třetí patro s hity 60. - 90. let, které bylo pro nás jako dělané. Proběhly drinky a vyrazili jsme na parket. S důrazem, pro nás vlastním, jsme zabrali pódium a udávali tempo pro zbytek skopčáků, Švýcarů a dotěrných Italů. Zaza se začínal projevovat téměř fašisticky, když němku vysřídala žhavá Italka. Po pár konfliktech a hodinách divokého tancování jsme vyrazili na cestu směrem do kempu. Nic zajímavýho už se nestalo.
Po pár hodinách spánku nás vzbudilo otravné sluníčko a vyhnalo nás na pláž, kde byl aspoň trošku chládek od moře. Obdivovali jsme místní krásy, trénovali beach soccer a pinkali si v moři. Nálada padala k bodu mrazu, stejně jak se blížila doba dalšího treningu. V kempu jsme dali sprchu a začli decentně popíjet. Díky poctivě nabyté formě jsme dokázali únavu přepít a vypadalo to na celkem povedený trening. Přes hernu jsme to vzali na Life disco, protože peněz už nebylo na zbyt a byl tam nejlevnější vstup. Díky Delfínovi to stálo za hovno, ale aspoň jsme se seznámili s gangem Rusů. Ti dostali na svou stranu Zazu, který kolaboroval, když hryzl ruskou děvu. Škoda jen, že se mu nepodařila i Švýcarka, aby měl všechny strany konfliktu z WW2. Erik vytuhl kolem páté, eF se Zazou to táhli až do 8 do rána. To se jim ovšem nevyplatilo, strhaní únavou nastoupili do ranního autobusu a po pár zastávkách je už legitimovali revizoři. S nadávkami došli do probouzejícího se kempu a pokoušeli se o spánek.
Další předposlední den v Itálii se nesl ve znamení kocoviny, střevních a dýchacích problémů. Jediným pohybem meteoráků bylo přesouvání se do stínu, Záza s Erikem se ještě chvíli pokoušeli o petanque.. Večerní trening jsme vypustili a šli jenom do herny na pár tanečků. Poté nás čekal nákup dárečků. Zejména Koza a Vechys se mají opravdu na co těšit! Poslední noc v Riminni jsme zakončili nostalgicky procházkou po pláži a sledováním romantického moře.
Ráno jsme vyklidili kemp, poslali pohledy a se slzami v očích opustili místo, které nám během posledních dnů tolik přirostlo k srdci. A to i přes obrovskou námáhu, proti které Vám bude Vildovo soustředění připadat jako procházka rajským sadem..
Na závěr snad jen: Ciao regazii! fňafňafňafňa a když byste někdo věděli, co znamená ZAZA italsky, tak nám to rozhodně napište a vyřešíte tím Martinovo trauma :-)
