Run-Up Olomouc, 20.9.2008
Znovu se ukázala naše slabina, a to mít složený tým alespoň den předem. Původně ohlášený tým se mnohokrát měnil a ani cestou do Olomouce nebyl stále jistý. Když Roman ještě ráno tvrdil, že nepoběží, byl povolán obětavec Záza, který byl ovšem po večírku, takže se od něj nedaly očekávat žádné světové výkony. Rozhodli jsme se tedy zkusit přemluvit Selku, jestli by nepustila Romana ven. Navštívili jsme byt Petra Juráka, kde bylo Žcčko ubytováno. Po silné agitaci se nám podařilo Verču přesvědčit, Roman mohl běžet a Zazány si oddechl, že běžet nemusel.
Potom jsme pokračovali směr hlavní nádraží, vedle kterého je nejvyšší budova Olomouce. Tam na nás už Čekal P.Ž. Jako zaručení pojištěnci VZP jsme ukecali slevu a mohli jít na další tři hodiny zevlovat dovnitř, protože závod se klasicky děsně táhl..
Všichni šli několikrát na retych, což předznamenávalo dobrou formu. První na řadě byl Pavel. Závod započal frajeřinkou na startu, když protnul časomíru a ještě se obrátil na Zázu, aby ho vyfotil. I tak předvedl výborný výkon a časem 1:37 se zařadil do druhé desítky. Z našich pokračoval R.Ž., jenž dosáhl pěkného času 1:46. K postupu do finále to bohužel nestačilo, ale Roman musel stejně odjet na golf.. Ob dva závodníky startoval eF. Předvedl překvapivý výkon a časem 1:42 s přehledem postoupil do finále na 37. místě. Nakonec běžela jednička našeho týmu, A.M. Honza se svojí role nezalekl a dosáhl vynikajícího času 1:32. Po prvním kole mu patřilo 11. místo. Do šaten jsme šli s dobrým pocitem a zbývalo jen počkat na výsledky týmů, které se vždy počítají z prvního kola.
Když jsme se dočkali, zavládlo obrovské nadšení, jelikož Živělacup Meteor figuroval v konkurenci 15ti týmů na skvělém třetím místě.
O to větší bylo naše zděšení, poté co jsme se doslechli, že po závodě byl do startovky dopsán ještě tým namyšlených čtvrtkařů z VUT. Tito nás svým "druhým" místem vyšoupli z medailových umístění. Do očí bijící porušení pravidel nechalo bohužel všechny pořadatele v klidu (zřejmě kvůli nemálo kapříkům) a tak se ŽCM musel spokojit s nepopulární bramborovou medailí. Ale podle toho co jsme viděli, to kluci nemaj v životě jednoduchý, takže jsme jim ty naše vysílačky nakonec i přáli :)
Finálová padesátka startovala v obráceném pořadí. První z našich vyrazil Jirka a dosáhl času 1:45, což bylo mírné zhoršení. Následoval Pavlík, který se zlepšil o dvě vteřiny na pěkných 1:35, čímž dosáhl 9. místa v mužích. Naše vystoupení završil Honza časem 1:31 (zlepšení o vteřinu) a umístil se na ještě hezčím 8. místě.
Počkali jsme na vyhlášení, odnesli si tašky na notebooky, potom jednu vyšmelili za potřebné vysílačky, málem se pohádali s arogantníma Brňákama a mohli jsme jet na večeři a domů :)
Poslední zajímavostí byla nabídka "perníku" od místních slečen, z které jsme byli docela překvapeni. Vypadáme snad na to?