Turnaj v RATATATA, 23.2.2012
Jelikož splnění letošních cílů Meteoru výrazně vázlo, rozhodli se maka, ribol, zaza a máčka rozšířit portfólio sportů hned následující den a jedním slovem to bylo "opravduDobré".
Počátek turnaje nebyl nikterak překvapující. Máčka se Zazou došli na domluvený sraz včas, ostatní již o něco méně včas.
Do té doby, než přišel Ribol, jsme alespoň zvládli zjistit, že náš tým není ani trochu zaregistrovaný a také to, že všichni kromě Maky jsou trapně oblečeni v černém. Jak konstatovala Maka: "Přemýšlela jsem, co si tak na laser game vzít a tohle mi příjde dostatečně pohodlné". Škoda jen, že soupeři mají v šatníku i pohodlné věci v černém, protože růžovo-bílou kombinace si neměl narozdíl od Maky vzít odvahu nikdo z nich.
První zápas se nesl v duchu taktiky - Meteor neměl žádnou, soupeř se na zápas hodinu připravoval. Nenápadný špeh Zaza ovšem svou roli nezvládl a tak nezbývalo než spoléhat na talent. Po vypuštění do arény by se dala situace popsat jako "neřízený chaos":
Máčka pomateně pobíhal ode zdi ke zdi a nejednou se srazil s nějakou stěnou.
Zaza marně hledal Máčku, který jediný bod taktiky - držet se po dvojících - úspěšně ignoroval.
Ribol se snažil nahrát dostatečný počet bodů, aby tím chabý výkon zbytku týmu pozvedl.
Maka měla sloužit díky svému maskování jako živý terč a soupeř ji tak jako jedinou byl schopen identifikovat.
Po prohraném zápase jsme obdrželi fakta. Zajímavostí mohlo být to, že Máčka vystřelil třikrát méně než kdokoliv jiný a na jeho výsledku se to znatelně podepsalo. Technická stránka zbraně pravděpodobně nebyla udělána tak, aby šla vstříc Máčkovy paměti a při střelbě držet dvě tlačítka místo jednoho - kdo by to dělal.
Na druhý zápas jsme již měli dostatek zkušeností a tak jsme si mohli připravit i taktiku. Ač naše taktika byla důmyslnější než jakéhokoliv jiného týmu, tak ji výsledné skóre nedokázalo ocenit. Důmyslnost taktiky spočívala v tom, že jedna dvojice bude po celou dobu běhat po kraji hřiště po směru hodinových ručiček a druhá dvojice v protisměru. Soupeř se rozhodl neběhat vůbec a jen trapně čekat na to až někdo proběhne, aby ho bez větších problémů zastřelil. Ke cti nám může být to, že jsme dokázali taktiku udžet po celou dobu, přestože bylo zřejmé, že s ní nemusíme vyhrát.
Opět pár fakt:
Máčka v tomto zápase více soupeřu srazil než zastřelil.
Ribol opět nejvíce bodoval.
Zaza tentorkát nehledal Máčku, což je ve výsledku jediný klad této taktiky.
Maka zastřelila každého kdo zastřelil ji, jelikož se ho držela dokud ji život nebyl obnoven.
Před námi tak již byl pouze třetí a poslední zápasí. Máčka se Zazou uznali, že jedinou chybou taktiky bylo běhání v opačném směru, než sme měli. Maka a Ribol této myšlence nakloněni nebyli a tak narozdíl od Zazy s Máčkou šli do tohoto zápasu odvážně bez taktiky.
V tomto zápase Máčka se Zazou zjistili že ani opačný směr není tak výhodný a soupeř navíc vynikal v tom, držet se mrtvého a zastřelit ho třikrát po sobě. Byla tedy zvolena taktika řízeného chaosu a jen tak tak, že jsme si neodnesli první a poslední výhru v tomto turnaji.
Toť vše.