Závodní vál, 13.5.2012

Brněnský „Amazing race“ z pohledu týmu Marbol začal komplikacemi již před samotným začátkem. Původní složení Maka + Ribol doplnil Erik, a co hůř, den před závodem svou účast odřekl Ribol. Podle očekávání šlo o ztrátu více než citelnou.

Na start v Juliánově dorazili Maka s Erikem patřičně nažhavení a navíc včas. Zde potkali druhý Meteor tým (viz report autorky Baši z 15.5.2012), stejně jako ostatní soupeře a pořadatele. Ti je uvítali s pobavením, že dorazili na místo autem, když cíl zdaleka nemusí být poblíž. Po krátkém a jak se později ukázalo záludném vysvětlení pravidel byl závod odstartován: každý tým obdržel obálku s mapkou a brčkem.

• Úvaha Marbolu:

Mapka bůhví čeho s třema křížkama, zřejmě místama kam máme dojít a něco dalšího najít. Pravděpodobně se bude jednat o nějaký dům s adresou č. 1620, neboť toto číslo bylo uvedeno v rohu mapky.

      Realita:

Číslo 1620 byla nápověda v podobě letopočtu. Jak známo, právě toho roku se uskutečnila bitva na Bílé hoře a kopec se stejným názvem roste v Juliánově nad místem startu. Mapka tak znázorňovala Bílou horu a 3 místa s indíciemi pro další stanoviště.

Po složitých úvahách došlo Marbolu, že nejde o adresu, ale o letopočet a vydal se stejným směrem jako všichni ostatní před několika minutami. Rodilou latinářku Maku zmátlo především 1620 a.d., což považovala za zkratku letopočtu před Kristem. Z tří zaznačených stanovišť byly nakonec posbírány slovní indície v podobě: „SVOBODY“ + „ BRNĚ“, „BRNĚNSKÁ“ + „NA“ a „SOCHA“.

• Úvaha Marbolu:

Další místo bude u nějaké sochy. Buď na ulici Brněnská ve Šlapanicích (Modřice atd. byly vzdáleny více než max. povolených 5km) nebo v centru města. Víc soch a tedy větší pravděpodobnost bude asi v centru, tak to zkusíme tam.

      Realita:

Na střeše jednoho domu na ulici Hybešova je socha s jednou zdviženou rukou, která při troše fantazie připomíná slavnou Sochu svobody (odtud tedy „Brněnská socha svobody na Starém Brně“).

Jak se po závodě ukázalo, z indícií na Bílé hoře nebylo zaznamenáno slovo „STARÉM“. Mít ho, tak by samozřejmě Marbol ihned zamířil na místo. Takto obešel sochy na Zelňáku a Svoboďáku a protože zde nic nenašel a další nápady nepřicházely, rozhodl se zkusit nápovědu po telefonu. (Možnost zavolat organizátorovi pro radu za penalizaci 30 minut bylo jediné povolené použití telefonu). Její znění „běžte od výstaviště k Novým sadům“ a „hlavu vzhůru“ dovedlo Marbol (naštěstí z druhé strany) k dalšímu stanovišti: na dopravní značce u domu se sochou byl nalepen papír s YouTube adresou.

• Úvaha Marbolu:

Protože se nesmí používat mobily ani počítače, bude potřeba z písmenek za koncovkou .com složit slovo s další nápovědou.

      Realita:

Jak bylo vysvětleno na startu, nesmí se používat vlastní počítač a mobil; oslovit kohokoliv jiného za tímto účelem však nijak omezeno není. Adresu samozřejmě stačí opsat do webového vyhledavače.

Z cca 8 písmen a jedné číslice vycházelo Marbolu několik zajímavých variant (u mostů, u domů, ujdeme 800m, atd.), ovšem vždy alespoň 1 písmenko přebývalo. Po téměř hodince slovíčkaření byla v zoufalství opět zvolena možnost nápovědy po telefonu. S náznaky smíchu a opovržení prozradil organizátor realitu. Video shlédnuté v hostelu pod Špalíčkem poslalo Marbol na hradby Špilberku. Tamější stanoviště našel bez problémů, na jedné z hradeb byla nakreslena šipka.

• Úvaha Marbolu:

Šipka ukazuje někam na Mendlák. Protože ve videu bylo kromě místa ještě řečeno, že příště bude třeba využít brčko obdržené na startu a brčko se používá na pití, další stanoviště je určitě pivovar.

      Realita:

YouTube video prozradilo, že na dalším stanovišti má být použito brčko. Stačí jej položit na nakreslenou šipku a každý uvidí další místo: kostel u Mendláku.

Marbol si užil seběh ze Špilberku a s chutí kráčel k pivovaru. Konečně snad stanoviště, které najde bez nápovědy! O to větší bylo následné zklamání, když ani s ochotnou pomocí personálu pivovaru, pivovarské restaurace i pivovarské prodejny nebyl kouzelný fáborek nalezen. Chuti ke hře v tuto chvíli moc nezbylo, zato k jídlu a pití narostla. Využil tedy Marbol aktuální lokality a pěkného počasí a vychutnal si svačinku. Při té zvažoval pokračování v závodě a nakonec se rozhodl pro ilegální poradu s druhým Meteor týmem.

Máčka se do telefonu pochlubil, že již odpočívají v cíli se zlatou medailí na krku, když v cílové rovince předběhli hlavní favority závodu. Bohužel již neprozradil, kde se cíl nachází, aby tam Marbol mohl mimo soutěž dojít a vítězství společně oslavit. Po troše přemlouvání, kdy Máčka nechtěl prozradit nic, poslal Maku s Erikem do řeky u Anthroposu. S představou, že půjde o jedno z posledních stanovišť před cílem, se tam Marbol vydal. Tato představa se však postupně rozplývala, jak obcházel pavilon Anthropos, halu Rosnička, Jurkevičovu vilu a přilehlé paloučky, knihkupectví na České, restauraci Tinto i kopeček nad Úvozem. Právě pod ním, po asi 20km chůze, praskl Erikovi první puchýř na noze, a tak mohl přijít cíl. U planetária na Kraví hoře přivítali Marbol po necelých 5 hodinách čekání Baša se Zazou a Máčkou i organizátoři s cenou v podobě rohožky. Až poté dorazila do cíle dvojice, s kterou se Maka s Erikem potkali snad u každého stanoviště (kromě kostela na Mendláku), ale jelikož využila o jednu telefonní nápovědu méně, umístila se na 6. a Marbol na konečném 7. místě.

Na první zkušenost slušný výsledek, nemyslíte?