ŽLM Běh na lyžích 24.2.2013 - Ski Areál Martina Koukala
Přátelé, kamarádi, příznivci sportu...
opět se hlásí Váš tradiční zpravodaj a to tentokráte z 13. ročníku ŽLM Běh na lyžích Ski Areál Martina Koukala. Účast byla letos velmi vysoká... celkem 82 borců a mezi nimi nemohli samozřejmě chybět i zástupci Meteoru. Erik, Vechys, Bára Jan, Marťásek, Yago, Máma Kli (Kačis) + Leoš (invalidní fanoušek), Eva, Janka a její sestra. Po loňském debutu a skvělém výkonu, se bohužel na trati neukázal ostřílený běžkařský matador Máčka a tudíž poslední místo čekalo na svého nového adepta.
Start ve 12... příjezd Meteoru na místo 11:50... klasicky... se divím, že jsme to vůbec stihli. Počasí nám taky přeje... vůbec není hnusně, neprší a není mlha. Každý si vybaluje své náčiní z nichž jen podotknu Vechysům zánovní set z dob okupace (netuším si odhadnout či sovětské, nebo nacistické). Jde vidět, že většina sportovců z řad meteoru ladila formu až do časných ranních hodin, tudíž příprava byla velmi kvalitní, jako pokaždé. Naše dvě slovenské kamarádky a bývalé závodnice nám doporučují si namazat běžky klystýrem, či jak se to jmenovalo, i když nevím jaký měl tento přípravek v průběhu závodu efekt, ale nestěžujem si a mažem. Nikdo z našich se netlačí do předních pozic startovního pole. Poslední vteřiny před startem... většina závodníků netpělivě čeká na očekávaný start a Erik teprve nasazuje běžky.... je odstratováno.... Erik stále nasazuje za pomocí Yaga.. všichni odjíždí a Erik poté co nasadil běžky zjišťuje nedostatek na holích.. ladí a zhruba po třech minutách vyjíždí i Erik. Čelo peletonu se mílovými skluzy vzdaluje někam do mlhy, ale borci z Meteoru nehází hole do žita a bojují co jim síly stačí. K trháku se rozhodla Bára Jan (bývalá Kli), hnedka od začátku pěkně nasadila a ladnými pohyby zdolává jednoho běžkaře za druhým (vidím, že má podzimní příprava se vyplatila). V závěsu se asi pár vteřin držel její novomažel Marťásek, ale ten raději usoudil, že dneska opravdu ne a pověsil se na záda asi 10ti leté holčičce, kterou se marně snažil dohnat skoro celé kolo.. tato nadějná běžkařka nakonec neodolala tlaku a funění na záda a po jednom velmi zdařeném sjezdu, kdy Marťásek odhazuje plíce ji konečně předjíždí a nechává daleko za sebou. V průběhu závodu Marťáska předjíždí nejdříve opravený Erik, který posléze dostal uznání za nadlidský výkon, kterým uchvátil zejména pořadatele. Následuje Vechys se svými archivními běžkami, který svým patovým stylem zdolává stoupání jako nic.... po chvíli ho následuje Yago.. dál ale Marťásek nepouští už nikoho a po zbytek závodu se drží v závěsu. V průběhu cesty sem zahlédl Kačis a Evu jak velmi relaxačním tempem nikým neohrožený drží poslední pozice. Naše dvě slovenské kamarádky sem viděl pouze na startu a pak v cíli, jejich tempo bylo vražedné, asi měly kvalitnější přípravu.
Po absolvování prvního nekonečného kola jsem již věděl co nás čeká a nemine... Stoupání přes pole a pak nekonečná smyčka zatáček mi naháněla hrůzu. Když projíždím kolem cíle a nasazuji stromeček na stoupání k lesu do poslední zatáčky všímám si většiny závodníků jak popíjí čajíčky a sledují marný boj o holé přežití zbylých závodníků. Nasazuji a s vypětím všech sil dojíždím v těsném závěsu (záclony) za Vechysem a Yagem. Konečně v cíli. Nekonečné pláně a nekolka set kilometrové trasy (cca 10km ) jsme smlsli skoro jako nic. Po chvilce ale zjišťuiji, že na trati jsou ještě dvě zástupkyně naší výpravy. Najednou se po několka desítek minut z mlhy vynořují dvě postavičky, které svým ležérním stylem a ladností pohybu ve vášnivé debatě projíždějí kolem nás. Závěrečný finish je famózní... Kačis nasazuje, ale její obrovská bambule jí brzí v přívalu narážejícího větru. Nakonec dojíždějí obě se shodným časem.
Byl to závod se vším všudy (kromě Máčky), chvíle napětí, vyčerpání, beznaděje, bolesti střídají úleva radost a oddech z dobře odjetého závodu. Úsměvy na tvářích závodníku vypovídají o kvalitně odvedené práci. Nové dřevo na trati bylo oceněno pořadateli a po kalorickém obědu jsme se s pocitem sportovního výkonu rozloučili a odjeli do Bastily.... (oprava.. tentokrát se jelo domů).. snad příště.
PS: V průběhu závodu, když jsem umíral a sledoval ostatní projíždějící vyčerpané lidi, jsem se sám sebe ptal. Proč?
