Bowling Cup IV, 21.4.2013
Víte, jaká jsou tři nejznámější letoviska na světě? Miami beach, Long beach a Třebeach! Tak přesně do toho třetího místa jsme vyrazili na nedělní výlet s Meteorem. Pro mě to byl teprve druhý oficiální meteorový sportovní výlet, proto jsem s sebou vzala posilu v podobě nové členky Majdy ala Včelky Máji. Po dopoledním ujasňování počtu aut a účastníků samotných se manšaft ustálil na konečné čtyři osoby a jedno vytuněné vozidlo. Silná sestava byla vytvořena z vedoucího zájezdu a šoféra Erika, hlavního trenéra a jokeje Vechyse, vtipné Majdy a veselé Vendy – tím bylo dodrženo pravidlo rovných příležitostí.
Počáteční formality tedy máme za sebou a můžeme vyrazit, přičemž je nutné aspoň dvakrát zkontrolovat, zda jsou u kluků na Jungmance zavřená okna. Vyrážíme tedy se značným zpožděním, ale prý to je normální a vše se stihne… jen na ten záchod Majda musela až v cíli. V autě probíhá krátké seznamovací kolečko, kdy Vechys zjistí, že zná polovinu Majdiné rodiny… a pak že je Brno město.
Cesta jinak probíhá standardně, střízlivej řídí a ostatní mu do toho kecají, přes Vechysův návrh jet zkratkou – Erik odpovídá: „na zkratky není čas“. Zapomněla jsem poznamenat, že Vendy a Vechys již s alkoholem v krvi nastoupili, a Majda jako správný nováček s sebou měla přivítací domácí slivovičku a rychle se dostala na naši hladinku.
Start turnaje byl plánovaný na 11.45, my do Třebeache vjíždíme 11.43, takže času dost a zahájení krásně stíháme. Po rychlém přezutí s mírným přemlouváním, zda si opravdu nemůžu vzít svoje boty, již první tým stojí na dráze a zahajuje první pokusné hody. Dámy prý mají přednost – takže i když se všichni očividně těší víc než my dvě, tak právě Vendy a Majda mají úvodní půlhodinku… Každopádně forma se ukázala hned prvními dvěma striky a pár pánů v publiku se mírně zaleklo, ovšem následné hody je utvrdily v tom, že můžou fandit, že už je pravděpodobně nemůžeme ohrozit. Můžu říci, že skandování fanoušků mne samotnou vyprovokovalo k nevídaným výsledkům a porazily jsme tím samy sebe.. a prý i výkon Zazova týmu v lednu :-)
12.30 nastupuje na plac silnější polovina našeho manšaftu, do které jsou vkládány velké naděje. Fandíme, fotíme, pijeme, tleskáme, pijeme, fandíme … Kluci jako vždy jsou značně sehraní, ale bohužel ne vždy je to nutné, že? Kolik hodí Vechys, tolik pak vzápětí koulí Erik, pak chvilku udává počet padnutých kuželek Erik a Vechys ho následuje.. a.. nakonec oba skončí první hru se stejným skóre… bohužel i přes velkou snahu v druhé hře se klukům nepodařilo postoupit do finále. Možná neustále kručící břicho Lukáše, nebo vidina krásného počasí nás donutila opustit turnaj předčasně a na výsledky jsme již nečekali a přenechali jsme dráhu místním Třebeachákům.. Přešli jsme i kritiku pana organizátora, že jsme se prý málo snažili.
Tím ovšem výlet zdaleka neskončil. Po prohlídce hlavní pláže zvané „Karlák“ v Třebeachi jsme se přesunuli na blízkou farmu na snídani-oběd. Plán zabít veselé pobíhající prasátko jsme zavrhli a raději jsme se nechali obsloužit na zahrádce bez obsluhy. Přestože jsme alkoholu v sobě zase tolik neměli, rutiku jsme zde udělali myslím docela slušnou :-) Zvlášť když Majda spustila sérku svých vtipů. I když je pravda, že obzvláště humorný byl pan šofér i přes své nula promile v krvi.
Po přesunu do Brna jsme stále ještě neměli dost – tak prý zkusíme minigolf na přehradě. Nápad vyrazit v neděli odpoledne na přehradu mělo ovšem asi tak dalších 50% všech obyvatel Brna. I přesto, že Majda trvala na tom, že tady chce zůstat jsme nakonec zvolili variantu zkusit minigolf na Stadecu. Kde jsme nakonec jako „vždycky“ skončili jen na zahrádce u piva a na hru už nezbyl čas. V pozdějších hodinách se k nám přidal kamarád Zaza a kamarád Jirka se svou motorkou.
Pakliže by nám nezačala býti na zahrádce zima, a měli bychom více kliklimatexových bund určitě bychom tam seděli ještě dnes..
Díky za pestrou neděli a určitě se těším na další sportovní událost..
