BPP 14. kolo, 16.9.2013
Přátelé, kamarádi, příznivci světově proslaveného sportu petanque, se v letošním roce naposledy setkali a utkali na domácím hřišti v Lužánkách. Teoreticky už bylo o našem umístění v tabulce rozhodnuto asi tak jako o postupu české fotbalové reprezentace na mistrovství světa v Brazílii. A vzhledem k tomu, že jsme hráli proti potencionálnímu vítězovi 4. ligy, jsme si jako poslední tým tabulky moc šancí nedávali. Avšak čtěte a suďte jak se náš tým v podání Erik, Marťásek, Vechta podporovaný sličnou BárouJan a přesličným Ríbou, poprali v posledním zápase sezóny.
Do trojiček se nahrnuli naše stálice, kteří se do utkání vrhli s takovou vervou, že se místy stávalo i to, že vedli. Avšak koncovka je stále slabá a nervozita na naší straně nám opět v závěru napomohla k nezdárné prohře. Sice těsná, ale co už.... jak z předchozích všech proher, tak i pro tentokrát jsme si řekli: na nás dobrý.... předpokládám, že toto bude naše heslo na petanque v příští sezóně. Prohra 12:13 nás pozitivně navnadila do dalších bojů.
Dvojičky si vzali nastarost Erik a Vechta a do jedniček šel Marťásek.
Poučeni z předchozích nezdarů překvapivě nečekaným průběhem se však misky vah rázem přehoupli na stranu domácího týmu. Dvojičky urputně bojující porážají výhrou 13:2 své soupeře a vyrovnání je na světě. Opět nečekaně jako každé pondělí začlo pršet a tak se nám hraje o něco lépe, přibývá kaluží a petanqové koule jsou čím dál tím více zmazanější.
Odvážně vypadající Marťásek se svým soupeřem rovněž drží krok a místy se ujímá i vedení, ale samotná nervozita ho o vedení připraví a skóre je srovnáno na 11:11. Když se dozvídá, že Erik s Vechtou vyhráli dvojičky, tak není vůbec nervózní a není to na něm. Nakonec nevím jestli nedopatřením, nebo absolutní soustředěností, ale rozhoduje zápas ve svůj prospěch.
Soupeři jsou rozmetáni po petanqovém hřišti a nevěřícně kroutí hlavama, zkroušeně odchází do zasmutnělého děštivého podvečera a náš tým po dlouhé době zažívá pocit radosti z výhry. Snad díky nám soupeř není první v tabulce a určitě díky naší výhře zase my nejsme poslední v tabulce... nemožné se stalo možným a po třinácti kolech jsme se odlepili od dna a závěrečný finiš nás torpédoval na místo předposlední.
Tímto bych chtěl poděkovat všem, co se tento rok zúčastnili házení koulema, i těm kteří nám fandili a rovněž oboum trenérům, kteří se vystřídali v průběhu roku, za jejich taktiku. Doufám, že se opět příští rok sejdeme v tak našlapané formě a uhrajem o něco lepší výsledek.
Pet pet petting...
Tímto se s Vámi loučí Váš petanqový redaktor a odkládá mikrofon do propadliště petanqových dějin.
