Podzimní 12-hodinovka "Podlesí-lavky", 19.10.2013
A opět tentokrát zpět nazpět vpřed popřed se Vám hlásí Váš pravidelně nepravidelný reportér a to tentokráte z 12ti hodinového závodu, probíhajícím pod modrou oblohou (ne obloha na talíři), v malebné krajince okolí Lelekovic. Naši adepti na ujetí co nejvíce kol jsou následující: Vechta, Erik, Váňa, Marťásek a Vendy... ostatní zklamali jako každoročně...
Asi nejlépe připraven byl letos na 12ti hodinovku Vechta, který trénoval večer před závodem, jeho ranní rozjařenost byla velmi příjemná i když jeho odvoz nesdílel stejnou radost ze života jako on. Ale nicméně na místo určení jsme se společně dostali a o hodinku později než bylo plánováno, naše zmíněná pětice startovalá své nažhavené mašiny. Do stratovního pole přijíždíme v protisměru, aby jsme co nejvíc znepříjemnili sjezd ostatním závodníkům a tak je pozdrželi a měli větší šanci na úspěch.
V 10:00 konečně startuje i naše eskadra, soupeřům jsme pro tentokrát dali náskok 4 hodin a několika desítek kol, aby si pak nepřipadali v závěrečném hodnocení tak trapně. Naše pětice se většinu drží v balíku i když místy je třeba čekat na slabší články. Po každém kole absorbujem sádlo namazané chlebem a oříšky s čokoládou, čokoládovou polevu politou tatrankou a maso plněné klobásou. Jako povzbuzení je zde rovněž připraven Rychlý Urychlovač Mysli, který rovněž aplikujem do našich svalů, aby jsme neztráceli naději a otupili myšlenkové pochody. Postupně se začíná vytrácet z Vechtovy tváře nadšení a rovněž hladina alkoholu a střízlivění si poprvé vybírá svou krutou daň. Vecheta po čtvrtém kole odstupuje ze závodu a nechá si pro sebe poslat doprovodné servisní vozidlo. Od té doby Vechtu již nikdo nikdy nespatřil. Sice oslabení o jednoho cyklistu, ale i tak naše čtveřice absorbuje další kolo. Marťásek a Vendy si vytyčují svou prvotní hranici 5ti kol, od kterých se hodlají v dalších ročnících zlepšovat. Neustále je co zlepšovat a nehrotit... řekl asi 70ti letý stařík, nasedl na kolo a vyrazil do 12tého kola.V mísním depu probíhá následná konzultace a zhodnocení letošní cyklosezóny. Erik a Váňa s vidinou naděje na lepší umístění absorbují další kolo. Erik dojíždí v klasickém čase na kolo, ale jeho sok (suk) se zřejmně zasokoval (zasukoval) a ne a ne dorazit. Po delší odmlce a jednom svařáku se objevuje v cíli i Váňa tlačící svůj cyklospeciál. Zadní kolo drhne a netočí a jeho kombinéza je značně od bahna. Jeden špatně odhadnutý sjezd a přeceněné ambice mladého závodníka způsobili krach jeho nadějí pokračovat dále v závodu. Erik se s vidinou nekonečného kroužení vydává na další kolo, na což zbylá hrstka Meteoru rezignuje a odjíždí domů. Erik cestou potkává fandící Kačis a Mikeše, kteří tak lacině a nevědomky absorbují bod. Erik nedbaje pokynů, ani tmy, ani toho, že nikdo už na trati nejezdí a vše je již uklizeno, krouží a krouží a krouží a krouží a krouží a krouží a krouží a krouží a krouží a krouží a jestli nepíchl tak krouží ještě dodnes....
Toť z cykloetapy vše a za rok se opět sjedem....hawk všem bolavým zadkům a tvrdým sedátkám.
Váš reportér R
