Písečná smršť, 13.5.2014

Na druhé květnové úterý ukázali Jarda s Erikem, že jim bije srdíčko pro Meteor. Nebylo žádné plážové počasí, přesto nechali napospas osudu své živitelské firmy a časně ráno se vydali reprezentovat náš nesmrtelný oddíl mezi študáky, na turnaj v plážovém volejbale pořádaný brněnským VUT.

Při příjezdu do vyhlášeného areálu „Sokolák“ byli všichni účastníci na vrcholu rozcvičky a zdálo se, že nic nebrání zahájení turnaje. Skoro to až vypadalo, že s dvojicí kašparů z Meteoru – ač řádně přihlášenou – nikdo nepočítá. Asi věděli proč. Zašustění bankovkou ale študák neodolá, a tak byl po uhrazení startovného upraven hrací systém a teprve poté už skutečně mohly být zapíchnuty první smeče.

Ano, Jaryn s Erikem do úvodních zápasů nezasáhli. V rámci pětičlenné skupiny na ně přišla řada ve třetím hraném utkání a jak už to tak bývá, po téměř roční pauze se projevily některé zapomenuté nedostatky. V poli sice předváděli kluci dechberoucí zákroky, ale v útoku se rozjížděli jako bloudící ropný tanker a výsledkem tak byla nemilosrdná prohra 0:2 na sety.

Druhý zápas již přinesl viditelné zlepšení a dokonce i pár zakončených akcí. Přestože protivník byl kvalitnější než v prvním případě, musel si sáhnout na samé dno, aby Jardu s Erikem udolal. Bohužel se mu to nakonec povedlo. Nejvyrovnanější duel však odehrál Meteor poté. Klukům se podařilo snížit počet nevynucených chyb a trpělivou hrou sbírali bodík po bodíku, až se v prvním setu dostali do vedení 13:10 (hraném do 15ti). V tu chvíli jakoby se ale zalekli úspěchu a šňůrou pěti bodů umožnili soupeři koncovku sady otočit. Ztracený první set bohužel poznamenal také úvod toho druhého a než se naše nezkušená dvojice vzpamatovala, opět musela dohánět manko. A když už se ji to začalo dařit, přehnal to Erik při jednom z mnoha obětavých zákroků a po nekoordinovaném pádu nejen, že snědl půl hřiště písku, ale poranil si rameno a bylo po nadějích. Přece jen, když se zraníš, tak jsi zraněnej a sice můžeš hrát, ale už ne vyhrát.

To už se den přehoupl do druhé poloviny a na Meteor čekal poslední soupeř ve skupině. Šlo sice o hlavní favority celého turnaje, ale z jejich předchozích zápasů bylo jasné, že Jardu s Erikem nemají čím přehrát. A protože vítězstvím by bylo ohroženo kýžené 5. místo a postup mimo zbývající část turnaje, což byla jediná šance jediná šance pro jejich zaměstnavatele, jak odvrátit bankrot, rozhodli se kluci nenápadně vytratit do ztracena.