Florbal, turnaj "O Velikonoční­ho beránka", 4.4.2009

Ostuda. Trapas. Zklamání­. Vystoupení­ florbalové reprezentace Meteoru na tradiční­m turnaji O Velikonoční­ho beránka se těžko dá hodnotit jinými slovy. Velká omluva patří­ všem naší­m soupeřům, kteří­ museli nastoupit na hřiště, aniž by si pořádně zahráli, a předevší­m naší­m věrným fanouškům, ale i ostatní­m přihlí­žejí­cí­m, kteří­ se na tu bí­du museli dí­vat. Pří­činy tohoto výpadku budou teprve předmětem analýz, nicméně pojďme si přiblí­žit, jak se to celé seběhlo.

Tohoto turnaje se Meteor účastnil potřetí­ a po předchozí­ch nadějných a sympatických výkonech doufal v další­ zlepšení­ a potrápení­ sehranější­ch celků. Při pohledu na soupisku si fanoušek musel pomyslet: minimálně semifinále; nominováni tentokrát byly jak osvědčené stálice - trenér Vechys, eF, Bára Kli, Erik, Géčko, Maka a brankář Zaza - tak i nováčci, a to Yago, Chali a PŽ. O to větší­ pak bylo zděšení­ při pohledu na hru. Na nikom z nich nebyl vidět ani náznak formy a co hůř, ani nějaké snahy bojovat. Vrcholnou ukázkou byl Jirkův pozdní­ pří­chod do arény pod Palačákem a nestihnutí­ úvodní­ho střetnutí­.

Uvádět jednotlivé soupeře, výsledky a popisovat průběhy zápasů se mi zdá jako zcela zbytečné; vás všechny naše fandy by to ostatně jen děsilo čí­st. Takže spí­še ve zkratce pro otrlé: jak již bývá pravidlem, do první­ho zápasu nastoupil Meteor zmateně. Chybějí­cí­ taktiku a sehranost však tentokrát nenahradily ani individuální­ schopnosti a nasazení­ našich hráčů, takže jsme se během 8 hraných minut nedostali k žádné kloudné akci, natož ohrožení­ soupeřovi branky. Naopak na opačné straně ohrožoval naší­ branku sám vlastní­ podnapilý brankář a tak za dvougólovou prohru jsme museli být ještě rádi.

Před druhým zápasem následovala poměrně dlouhá přestávka a reprezentanty Meteoru nenapadlo nic lepší­ho, než si vzí­t pří­klad ze Zazy a také se povzbudit nějakým tí­m drinkem. Výsledky další­ch zápasů tak můžete sami odhadnout. V druhém zápase jsme již nastoupili s jakousi taktikou a dokonce rozdělení­m hráčů na jednotlivé posty, ale pro soupeře (ač patřil spí­še ke slabší­m) to žádné nebezpečí­ neznamenalo. Opětná bezzubost celé ofenzivní­ fáze, tupá neschopnost Erika pochopit stří­dací­ taktiku s eFkem, duchem nepří­tomný brankář, který když už mí­ček záhadně lapil, tak ho spolehlivě zase hodil soupeři,. to vše vedlo k další­ neodvratné porážce. To již neunesl trenér Vechys, který jako hrají­cí­ kapitán neunesl hru Meteoru a v rámci hydroeška dal všem najevo, že do zbývají­cí­ho průběhu turnaje (tzn. poslední­ho zápasu) rozhodně nenastoupí­.

Nakonec však dí­ky kamarádskému utěšování­ všech a předevší­m další­mu posilnění­ vylepšenou Kofolou svůj názor změnil a proti poslední­mu soupeři nastoupil. A to řádně nahecovaný. Poprvé se náznak bojovnosti ukázal i u ostatní­ch reprezentantů; otázkou však je, čí­m to bylo a nakolik to bylo pří­nosné. Zvýšení­ úsilí­ nakonec přineslo dva úspěšné fauly a dokonce Vechysovo vyloučení­, ale gólový pří­děl (jehož přesnou výši si mimochodem nikdo nepamatuje a dodnes se o tom vedou spory) byl ještě značně vyšší­ než v první­ch dvou utkání­ch. Následné hádky brankáře s útoční­ky, že kdybychom dali nějaké góly, resp. kdyby brankář tolik gólů nepustil, tak jsme mohli vyhrát zněly opravdu tragikomicky a jen dokreslovaly současné mizerné rozpoložení­ týmu.

Po vysvobození­, kterým pro Meteor byl konec turnaje, se většina členů odebrala dokončit to, co již v hale začali. Možná se tí­m snažili na ten trapas zapomenout, ale srdce fanoušků se budou jen těžko a dlouho vzpamatovávat.