Žďárská liga mistrů: atletický trojboj, 25.5.2014
Zda-li chcete, milé děti, povím vám jednu krátkou pohádku. Figurují Váňa, Erik, Vechys, Markét, Marťásek, Zaza, BáJa, Baša.
A byla svatba.
V jednom malebném městečku, říkejme mu třeba Brno, jednoho ne pro všechny krásného nedělního rána, vydala se početná výprava rytířů Meteoru na další část velkolepého turnaje, a to tentokráte na klání s názvem Atletický trojboj. Po převelice únavné, strastiplné cestě plné výmolů, dračích slůjí a divé zvěře, dorazila celá skupina konečně do místa klání. Všude spousta kejklířů, lordů, žebráků, rytířů v lesknoucích se zbrojích, dále spousty pážat, nevěstek a obchodníků se všelijakým zbožím. A uprostřed toho všeho se tyčila aréna. A nebyla to ledajaká aréna, nemyslete si, tato se od ostatních v mnohém lišila. Byla poněkud menší, obehnaná vysokými sloupy a po jejím obvodu se táhl asi 3 metry široký pruh čehosi oranžového. Na tribunách, vysokých alespoň sto sáhů to hýřilo barvami a klání již bylo v plném proudu. No, dost bylo řečí o majestátním kolbišti, posuňme se tedy k našim hrdinům z Meteoru.
Výpravu tvořili hbitý rytíř Vechys, sir Marťásek s chotí, nebojácný šermíř Zaza, spanilá lady Markét, lady Baša z Dalekých Krajin, nelítostný rytíř Váňa a konečně páchnoucí tulák Erik, který podivuhodně zaznamenal úspěch v předchozích turnajových kláních, čímž se řadí mezi favority na výhru království a půlky princezny, které tímto můžeme skrytě závidět.
Již po nedlouhé chvíli od příchodu došlo na první část utkání, kde se předvedla většina výpravy svou zkušeností a rychlostí a jednoznačně se začala tlačit vstříc nejvyšším příčkám. Ve druhé části bylo vidět, že na pár z bojovníků lehce dopadá únava z dlouhotrvající cesty ze vzdáleného Brna. Naštěstí se to netýkalo Vechyse, který této části jednoznačně dominoval a na konci nedělního utkání skončil pátý. Do poslední části klání se vrhli všichni příslušníci Meteoru s obrovskou vervou a překonali naprostou většinu vyzyvatelů.
Ó ano, byla to tehdy velkolepá podívaná.
