Žďárská liga mistrů: cyklistická etapa, 31.8.2014
Zatímco Eurosport sledoval výletníky na španělské Vueltě, zraky zasvěcených fanoušků se 31.srpna upínaly na Vysočinu, kde se sešly opravdové veličiny světové cyklistiky. V místních pohádkových kopcích se konala 11. disciplína letošní Žďárské ligy mistrů – 63km dlouhá cyklistická etapa. A když je řeč o veličinách (v čemkoliv), nemohl chybět Meteor. S ohledem na profil etapy poskládali šéfové stáje následující hvězdnou sestavu: Barbara Janíková, Markéta Horáčková, Martin Janík, Lukáš Vecheta a Michal Klimeš.
Jak je na vrcholové úrovni zvykem, každý člen týmu má v pelotonu své úlohy. Jezdcům Meteoru tradičně zůstaly utajeny, ale naštěstí to nevadilo, jelikož jim hned na úvodním kilometru peloton ujel. Klimeš se po ospalém startu ještě pokusil dohnat jeho druhou část, ale brzy si uvědomil, jak by mu vynaložené síly v dalších fázích závodu chyběly a zase se uklidnil. Své rozvážné tempo nasadilo naše dívčí duo, které zvolilo stejnou – takřka vítěznou – taktiku jako na triatlonu a celou etapu absolvovalo bok po boku (v háku umí jet každej). Kousek před nimi doufal Vecheta ve spolupráci s Janíkem, ale nedokázal akceptovat jeho střídavé a zcela nečitelné tempo a tak mu raději ujel s prcinou.
Většina mokrých silnic stihla ještě před startem uschnout, přesto po průjezdu kolem polomrtvého soupeře jeli závodníci Meteoru s jistým respektem. Ten byl dán i sžíváním se se silničním speciálem, s kterým si každý prožil svůj emotivní příběh. Klimeš celou cestu doufal, že zteřelé galusky na jeho nově pořízeném stroji prasknou jinde než v některém z obávaných sjezdů. Nakonec vydržely celou zátěž, což v kombinaci se správně načasovanou formou, zkušeně zvolenou taktikou a gelem přineslo Klimešovi 46. místo s téměř půlhodinovým meziročním zlepšením.
Zadaní jezdci Meteoru se více či méně dobrovolně rozhodli pro vnitropárovou výměnu kola těsně před startem. Horáčková zjistila, že její vypůjčená silnička má větší rám než kam jí vyrýsované nohy dosáhnou a tak nakonec startovala na Vechetové sice menší, ale o to horší Favoritce. Jak je uvedeno výše, Vecheta si se situací poradil po svém a záhy si našel jinou favoritku. S tou takřka symbioticky absolvoval většinu trati a ve shodném čase dospurtovali do cíle na 57. pozici.
Tři minuty před startem nevydržel Janík sebelítostné řeči své ženy o malém kolečku přehazovačky a třesoucí se rukou přenastavil sedla, aby mohla jet na jeho stroji. Odměnou mu byla koňská dřina s těžkými převody po celé trati, včetně vrchařských prémií do Skleného apod. Jeho výraz ve tváři a slova o nejnáročnějším závodě ročníku byly všeříkající. Ujetí etapy bez sesednutí bylo pro Janíka vítězstvím, 61. místo a bodový příděl cenným bonusem.
Podobné pocity jako Janík na trati zkusila i Horáčková. O co více hluku její postarší silnička vydávala, o to méně převodů ji umožnila využít. Těžko říci, jak by dopadla, kdyby vedle sebe neměla Janíkovou, vysmátou v sedle manželova speciálu, ale takto po heroickém výkonu padla do cíle v těsném závěsu za ní na 67. místě. Obrázky ve fotogalerii ukazují, na jak hluboké dno si musela Horáčková sáhnout. Přes 86 bodů do ligového hodnocení bylo zaslouženou odměnou pro holky i celý tým Meteor, stejně tak jako hektolitry vody, které na ně spadly při přesunu z cíle k týmovým vozidlům.
