Volejbalový turnaj MU, 26.4.2009
K prvnímu zápasu jsme nastoupili ve skvělé formě, která byla kažena snad jen nedostatečným vyspáním, takže o naší výhře nebylo pochyb. Jenomže zasáhl osud v podobě Meteoráckého prokletí, které spočívá v tom, že ať hrajeme co hrajeme, vždy první zápas prohrajeme, neboť se během něj teprve sehráváme. Volejbal tudíž z osvědčeného modelu nevybočil a první zápas jsme prohráli. Možná k tomu přispěli i nezkušení a nevšímaví obraceči, kteří nám upřeli jeden bod, který by nám pomohl zvítězit
Smutek po první prohře až nápadně přerušoval Erikův lišácký úsměv. Ve své skromnosti nám totiž zapomněl říct, že první zápas jsme ze strategického hlediska prohrát měli a místy se musel moc snažit a kazit hru, abychom prohráli a tím se tak drželi vynikající strategie. Tato informace ihned zlepšila náladu v týmu a vyburcovala nás k bojovnosti. Nutno přiznat, že největšího bojového ducha měl Vechys, neboť byl cítit velmi intenzivně přes půl tělocvičny. Okamžitý účinek těchto stimulantů bohužel nenastal, a tak nám nedostatečně omámený druhý soupeř opět naložil pěkných pár bodů a byla z toho opět prohra.
Zvídavými pohledy jsme hledali útěchu u Erica, očekávajíce, že nám opět sdělí další strategickou informaci, která by nás potěšila, ale k našemu rozčarování žádná nepřišla, a to už jsme věděli, že nejedeme dle plánu. Naštěstí dlouhodobé vystavení Vechysovým bojovným duchům nevydrží nikdo, takže vyhrát nad posledním soupeřem byla snad už povinnost. Takovou nálož myslím nečekali, a ještě teď se z ní vzpamatovávají. Příště do toho víc srdíčka a štěstíčka a možná pár kapříků. Vechys to sice zkusil s 60 korunami, ale to asi v dnešním světě není lákavá nabídka. Tak příště.
