Žďárská liga mistrů: dálkové plavání,12.7.2015
Jak daleko je schopný člověk doplavat a přitom se neutopit?
Příležitostí je na světě mnoho a tak se Meteor tým rozhodl otestovat své plavecké dovednosti na Medlovském rybníčku.
Kvalita ovzduší přijatelná, místní klima přátelské, hustota vody odpovídající, žlutohnědá rybníková tekutina chutná, teplota vody nad nulou a místní fauna konkurenceschopná.
První nedočkavci Lampa a Pavel v latexových kombinézách nedočkavě očekávali zahájení závodu již v brzkých ranních hodinách.
Další početnou výpravu zastřešovalo slavné plavecké kvarteto Erik-Vechys-Vendy-Market.
Holky letos již bez bikin, ale o to s větší nadějí v teplejší vodu a kluci v naději v lepší zítřky, se do vody moc nehrnou. Zatím svá vnadná těla vyhřívají na sluníčku a nabírají energii k vytvoření tepelného štítu odolného oproti o něco chladnější vodě v rybníčku.
Jako poslední dojíždí nervózní Marťásek s Bárou a s břichem. Díky neustále se zvětšujícímu břichu, které nekontrolovatelně nabírá na váze a rozměrech, nebylo možno jejich jízdu ladit do sportovního režimu a řidičova dezorientace v terénu způsobila mírné zpoždění.
Již není čas vykonávat potřeby a odkládat zátěž, jelikož samotný start závodu se blíží k startu.
Rychle pomalovat těla a zjistit teplotu vody. Start – všichni naindulovaní a latexoví, až na tři opozdilce (viz fotogalerie), se vehementně vrhají s nadšením do vody. Tři veteráni si dávají načas.
První bójka se zdá nekonečná, v půli cesty plavci potkávají zdatné kraulaře, kteří je míjí už při cestě zpět. Tito lidé mají buď abnormalní schopnosti komiksových hrdinů, nebo se snad pod hladinou drží vlečného lana, jelikož stále nechápu jak někdo může tak rychle zdolávat peřeje Medlovského rybníka.
Nicméně první bójka zdolána a překvapivě i s došlapem. Někteří již slaví vítězství v cíli a někteří se vrhají teprve na cestu zpět. Ale času dost, není kam spěchat. Neustále zamlžené brýle trošku znesnadňují orientaci v rybníku a tak někteří pamětníci plavou raději po paměti, nebo sledují pestrobarevné čepky pohupující se ve vlnkách před sebou.
Závěrečná vlnovinka a konečně pevná půda pod nohama. Mnozí omdlévají a upadají ihned zpět do vody, jelikož nejsou schopni žít nadále na souši a v průběhu jim narostly blány mezi prsty. Někteří jsou očividně naštvaní, že musí z vody ven.
Nicméně všichni, i ti s nafukovacími rukávky, úspěšně doplavali a hladina medlovského rybníčku tak opět klesla o metr níže do původního stavu.
Toť vše… hawk.