Blanenský Golem, 5.9.2015
Závod zvláště pro fanoušky horských prémií a hezkých výhledů. Váňa, Erik a Prcina se rozhodli zasáhnout svými výkony do výsledků.
Dát si sraz s Erikem a Váňou je nebezpečná věc. Zvlášť po ránu a zvlášť pokud spěcháte. Do Blanska jsem teda přijela první a šla jsem nás odprezentovat. Vendy nakonec nenastoupila, neboť zapomněla, že ji přijede navštívit kamarádka.
Dostali jsme slušivá a racing vypadající čísla na kolo a čipy na kotník a postavili jsme se na konec dlouhé fronty před startovní páskou. Po zaznění startovního signálu se mi nejvíc líbil kousek po silnici, než jsme zabočili do kopce, kdy to všichni rozpálili a vypadali jsme jak obří stádo cyklistů honících se za kořistí. Všichni tři jsme se rozhodli pro ideální trať 36 km, protože pro absolvování 61km musíte vyjet ten zatracený kopec dvakrát a jednou to fakt stačí!
Moje taktika byla nenechat všechny síly v počátečním 12km dlouhém kopci a šetřit si je na závěrečné houpáky. Vybrala jsem si svého koně a prostě jsme šlapaly. Jelikož nevlastním tachometr, tak jsem se kolemjedoucím vždy nenápadně mrkla na displej, kolik že nám toho utrpení ještě zbývá. Výhledy slušný a část po silnici skvělá, jen pak přišel techničtější sjezd na lesní cestě a to já se už bojím. Ale nějak přežívám, skousávám i fakt že mě dojely soupeřky, a tak se jich držím. V jednu chvíli mám namále a kolo mi smykuje ve žlabu, ale uf, vše je dobré. Taky přejíždíme potok, kde prý Erik chytal zajíce SPDčkama a přijel s krvavým šrámem. V houpacích to má šmrnc a s jednou holkou se tak vždy setkáváme po sjezdu a rozpojujeme v kopci, ale dojíždíme spolu i do cílové rovinky, kde jí frnknu o 2 metry.
No a je to za námi. Erik na nás v cíli už čekal a stihl by mezitím zkouknout jeden díl HIMYM. Však se mu taky na 29“ musí jezdit parádně! (Kdybyste nevěděli, tak větší průměr kol znamená vyšší stabilitu, menší nájezdový úhel, lepší setrvačnost a také větší pohodlí!) Naopak Váňa nesnídal a prý se mu po včerejším 100km švihu nejelo úplně nejlépe, ale i tak podal skvělý výkon! Asi to bylo tím, že si tak dobře pospal.. Ale teď už na nás však čekaly párky a chleba se sádlem a taky svatební koláčky. Chvíli jsme se vyhřívali na sluníčku a pak sportu zdar domů. Třešničkou na dortu byla Coufavá z Adamova do Útěchova, která i na 1,1 dost bolela.
http://meteorbrno.rajce.idnes.cz/MTB_Blanensky_golem,_5.9.2015FOTKY