Žďárská liga mistrů: běh na lyžích, 6.3.2016
Ti, kteří neměli odvahu poměřit svůj běžkařský um v NMnM, raději zbaběle utekli no Norska na Světový pohár.
Ty, kteří se nezalekli tří kol ve Vysočině aréně, jsme mohli spatřit, jak mažou své vybavení a rozehřívali svá precizní těla před jedním ze závodů, kterého se účastní jen ti nejlepší vyznavači dřevěných/plastových prkýnek.
Tentokráte s předstihem a dostatečným časovým odstupem přijíždí jedno auto Meteorů za druhým a v kliklidu si vybalují své nářadíčko. Proběhlo i mazání skluznic, které se však později ukázalo jako kontraproduktivní. Ti, kteří nemazali, tak jeli.
Nastávající maminka Mili, schovávající balón pod bundou, stále nepojízdný Erik a spolubydlící Renča, tvořili základ fanouškovského kotle, který uváděl tribuny plné věrných fanoušků do varu (ne Karlových).
Po konečném vyjádření jury bylo rozhodnuto jet závod na tři kola, což mnohým vykouzlilo úsměv na tváři.
Samotný start se bezmilostně blížil a nervozita závodníků stoupá. Lampa ve stylu retro a s dětskými lyžařskými holemi netuší do čeho se žene. Hromadný start se neobešel bez pádů ať už omylem či s taktikou zlikvidovat konkurenci.
Samotný průběh závodu má klasický průběh. Marťásek přepálil začátek a tak mu síly postupně ubývají a soupeří po většinu tratě s malými dětmi předškolního věku. Yago, který nemazal, tak jede a to dokonce i z kopce a postupně si vylepšuje svou pozici. Pája ztracen v popředí na nikoho opět nečeká a jelikož jeho běžky tentokrát nemají defekt, tak s úspěchem dokončil závod. Bára, která namazala, tak nejede a to ani z kopce. Johys statečně bojuje a její první účast na běžkách na jejím obličeji nezanechala ani jediný náznak námahy či kapky potu. A Anička se rozhodla za ty prachy strávit co nejvíce času v aréně a urputným tempem zdolává kopečky a sjezdy místní trati. Úsměv na tváři se objevuje po tom co zjistila, že se nečeká na ukončení závodů jen na ní a tudíž není poslední.
Všichni nakonec dojeli a nikdo se nepoblil (cílová rovinka byla čistá jako dětská prdýlka po koupání).
Hawk
