Pálavský koloběh, 13.6.2009
Na kolech jsme vyjížděli z krásného třetího místa plní sil. Prvních 10km jsme běželi neuvěřitelným tempem a nikdo nás nepředbíhal, to nás velice těšilo a udržovalo nás v tempu. Trošku jsme se zamotali na cestách přes pole na konci kterého jsme se potkali s pravděpodobně věkově nejstarším týmem.
Těm se nám povedlo zanedlouho utéci z dohledu a někde kolem 20km jsme na křižovatce potkali další 2 týmy. To už nám pomalu začínaly docházet síly a během našeho postupného střídání všech možná i 2x se v jiném týmu nevystřídali ani jednou. Poučení pro příště- sehnat maratonce. Kolem 25km dostal Yago křeče do levé nohy.
Kontrolní stanoviště bylo na 30. km v Kounicích u kostelíku bohužel na nejvyšším místě v okolí. Tam jsme dorazili jako šestí se ztrátou 35minut na první. Tady už nám bylo jasné že poslední a 7 místo je doopravdy naše. Po občerstvení a vydatném odpočinku jsme vyrazili s tím, že první hospoda je něco pro nás. V další vesnici jsme si chtěli zkrátit cestu přes pole, vřele nám to doporučil jeden místní obyvatel. Vydali jsme se tedy podle jeho rad. Celkem to šlo jen přehazování kol přes elektrický ohrady pro krávy se neobešlo bez pokusů zda tam doopravdy teče proud.
V Ořechově jsme zastavili na pivo a doplnění sil. Yago napsal pořadatelům, že jsme stále na cestě, aby s námi počítali. Do cíle jsme dorazili kolem 8 večer s ještě jednou zastávkou v hospůdce. Pořadatelé ale nikde. Po telefonu jsem oznámil že jsme závod dokončili a hurá zničení domů.