Podzimní hit, 9.10.2016

Cíl byl překvapivý a naprosto originální. Postoupit do vyšší ligy a za rok hrát v sobotní skupině. To tu ještě nebylo! Cesta k úspěchu vedla přes Kraváky, VUT B, Těšín B a vítěze druhé skupiny. Jako vždy jsme nepodcenili trénink a začli se rozhazovat v klídesu hodinu před zápasem. Samozřejmě ne celou hodinu, abychom se zbytečně neunavili. Pálku jsme raději vynechali úplně, aby měli soupeři aspoň trochu šanci.

 

První zápas jsme hráli proti VUT. Los určil, že v zápase budeme hosté. Co to znamená sice nikdo netušil, ale vzhledem k tomu, že soupeř si nastoupil do hřiště, jsme naznali, že začínáme na pálce. Tzv. "stopu" nám měl nakreslit Erik a udat nám tak směr, jaký se máme vydat. Byla to správná volba. Jeho krásný, vysoký a nepříliš daleký odpal letěl někam ke druhé metě. Soupeřka však podcenila rotaci míčku, a ten ji z rukavice vypadl. Tento trik jsme pak zkusili ještě několikrát. Po třech autech a několika dobězích jsme nastoupili do pole. Na nadhozu jsme měli žolíka Hanku, jedničku obsadil Erik, dvojku Jerry, spojku hráč Dýr, trojku já a catchera Zaza (což jsme si v průběhu zápasu prohodili). V zadním poli pak byla Bára Kli a Marťásek, kterým velel Richard. Všechno fungovalo jako dobře promazaný stroj a míčky na proklouzávaly mezi prsy, nohami, kolem hlavy, prostě kudy to jen šlo. I to bylo součástí taktiky - jak jinak. Soupeři jsme tak povolili pár doběhů. Po dvou směnách byl dle našich propočtů stav 7:7, ale soupeřem ovlivněný rozhodčí tvrdil 8:6 pro soupeře. Nakonec jsme se dohodli na 8:7. V další směně jsme zvládli udělat 3 doběhy a dostali se konečně do vedení. Jenže dohrávku měl soupeř. Víc než jeden doběh jsme mu ale nepovolili a zápas ukončili stylově dvojautem.

 

Další zápas následoval hned, jen na vedlejším hřišti. Tentokrát nás čekali gymnaziáni z ČT. Lehce jsme pozměnili sestavu a manžele Janíkovi vystřídala Bí a Yago. Teenageři vypadali organizovaně, měli spoustu signálů a jistě nacvičených situací. Naši zkušenost ale zatím nemají a tak jsme je v celku hladce porazili. Během zápasu jsme ale vinou zranění přišli o Bí. Její sestra zřejmě moc tančila, upadlo jí chodidlo a tak s ní musela odjet do nemocnice. Do hry se tak místo ní zapojila Rumča.

 

Opět bez další pauzy nás čekal souboj s Kraváky, kteří zatím taky neprohráli, takže to byl boj o první místo v tabulce a tím pádem postup do finále. Do pole se vrátil Marťásek a Yaga jsme vyslali pro pivo a PvRka. Během první směny jsme už ale bohužel zase fungovali jako dobře promazaný stroj. Když pak Richard podpořil svůj tristní výkon z pole i jednoduchým autem na pálce, bylo nutné ho nechat odpočnout a pustit místo něj Yaga. Zápas byl dramatický až do konce a chybělo jen trochu toho pověstného štěstíčka. Prohráli jsme o bod.

 

Cíl jsme tak bohužel nesplnili, ale ještě byla alespoň šance hrát o medailové pozice. V cestě nám stáli Larpíci. Do zápasu nastoupili postupně všichni a dali do toho úplně vše. Bohužel, ani tentokrát to nestačilo a zase jsme o bodík prohráli.

 

Takže z toho je nakonec paráda brambora. Nicméně jsme po třech letech konečně vyhráli alespoň nějaký zápas, takže je na čem stavět a příští rok už ten postup určitě urveme!

 

Na závěr bych ještě rád poděkoval fanouškům Zuzce s Kristýnkou a Vendy.