ŽLM triatlon,13.8.2017
Triatlon.
Tři disciplíny, bez kterých by triatlon byl duatlon nebo samostatná disciplína.
Nejsložitější disciplína, co se týče převlékání a volby vhodného oblečení, je opět zde.
Yago oblečení neřešil, ten si ho raději zapoměl, a Marťásek se rozmýšlel do poslední vteřiny jako vždy.
Účast na Meteor velmi početná, jelikož dorazily i závodnice, které pravidelně tyto akce nenavštěvují.
Každý si udělal v lesíku či na toaletě svou hromádku, za kterou se nemusí stydět a už si to mašíroval k vodě. Teplota opět nezklamala a větřík v protisměru plavání nám opět zpříjemnil pobyt v opět mokré vodě.
První z disciplín byla opět za mohutného pokřiku Jirkoje odstartována a všichni otužilci se vrhají hrdinně do hnědozelené tekutiny. První loky jsou poněkud hořké s příchutí ferneta, ale plavec si pak zvykne polykat brčálku docela pravidelně. Krátký výběh přes písečnou beach nám připomíná, jak umí voda krásně nadnášet a jak to na souši drhne. Opět do vody a hurá do druhého kola. V podstatě stejný průběh, jen více zelených rostlinek bloudících v plavkách a vyšší hladiny hnědavé tekutiny v plaveckých brýlích. S mohutnými nádechy se všichni dopravili k břehu, kde si většina nakopává palec o betonové schody a každy utíká, ke svým hromádkám do lesíku.
Převlékání je docela vtipná záležitost, zkřehlé ruce, které nejsou schopné cokoliv uchopit, natož navlíknout kompresní ponožky, na mokré (chlupaté- většina Meteor mužů, občas i žen) nohy.
Naštěstí je zde plonková štafeta, která vypomáhá s oblékáním.
A nyní následuje vyjížďka přes vysočinské hory a doly. Pro některé z nás ta příjemnější část, pro některé obavy z prasklé duše. Ale urputnost některých cykloklystů je tak neurvalá, že je odradí až třetí prasklá duše. Holt pešek a pár ešek. Ale ani zde příjemný protivítr nezradil a neustále nám fouká a tak zpomaluje aerodynamiku našich závodních speciálů se slušivými přilehavými dresy :-)
I tato druhá disciplína je zdárně zdolána všemi Meteor členy a nastává posledních nejpříjemnějších 10 km, pro většinu z nás spíše volné chůze.
Nohy jsou tak težké po sesednutí z kola, že je nemožné s nimi dojít k hospodě pro piiiivo, natož zvýšit frekvenci kmitů a zdolat tuto pekelnou vzdálenost. První pětikilometrové kolečko je nekonečné a při náběhu do druhého kola se nekonečný příběh protahuje do nesmyslů.
Je to souboj psychyčno a fyzyčno, nikoliv kytaryčno. Kdo odolá, nevzdá se a dokončí svůj příběh až do cíle?
Nakonec všichni dokončují své poslání a s úlevou upadají k zemi po probehnutí cíle.
Hawk
