ŽLM terénní duatlon, 10.9.2017
Duatlon.
Pokud triatlonu ukrojíte plavání a namísto tenkých galusek přezujete špekaté pláště a na nohy nazujem terénní cukle, tak tu máme zcela jinou disciplínu, která má s triatlonem společnou pouze koncovku tlon.
Avšak velký černý puntík poznamenal letošní ročník, co se týče účastníků.
Pouze Marťásek a jeho všudypřítomná fandící rodinka (KryštofKli a Báramyš) se slzou v oku osamoceni přijíždí do Velké Losenice s cílem zdolat Keprník. Avšak zablýsklo se jim v očích když spatřili PFka, který se nečekaně objevuje ve startovním depu. Hurá.. Marťásek nebude sám na trati, což se později ukázalo jako velká lež, jelikož Pavla viděl pouze na startu a pak až v cíli s několikadenním zpozděním :-)
Klasický průběh… Jirkojův řev na startu, start… hrot, hrot do kopce po asfaltu a ještě větší hrot při strmém lomcováku na Keprník. To nejhorší je snad za náma. Rychle honem ultra peklo kolo a šup opět směrem Keprník. Cestou je lepší ztratit hlavu, vyjet kopec nahoru, zamyslet se, že jsem asi zabloudil (z pohledu Marťáska) a sjet celý kopec dolů, poté zjistit, že jsem jel správně a opět ten příjemný kopec vyšlapat nahoru, ale to už s mnohem sprostšími nadávkami a s větrem foukajícím opět do obličeje.
Přijde mi, že na Vysočině fouká jen protivítr, ať jedete, běžíte, či plavete jakýmkoliv směrem.
Kolo jede i z kopce dolů, pláště drží, tudíž nás čeká poslední krátký výklus. Tato již méně náročna pasáž je jen třešinkou na duatlonovém dortu.
Pavel i Marťásek se s úspěchem dostali do cíle a s pocitem lepších časů (Pavel běžel poprvé) si mohou konečně oddychnout.
Hawk hawk hawk… příště očekáváme obhajobu jak dámské tak mužské části a minimálně dvojnásobnou účast.
