Světový pohár v travním lyžování, 1.7.2018
Pět let. Tak dlouho už vykonává úřad papež František. Tak dlouho průměrně žije jedinec zajíce polárního. Tak dlouho se odepisuje osobní automobil v českém účetnictví. A tak dlouhá doba už uplynula od okamžiku, kdy bylo naposledy možné fandit Meteoru v dříve stěžejním a tolik úspěšném sportu, travním lyžování. Pět let. Dost dlouhá doba na to některé věci změnit.
Změna přišla začátkem léta na závodech Světového poháru v Předklášteří. Na svém domácím kopci se představil Erik, který comebackem udělal radost všem příznivcům travního lyžování. Nechtěl je však rozmazlovat příliš, takže vynechal sobotní obřák a nastoupil až v neděli do své parádní disciplíny, slalomu.
Vzhledem k dlouhé pauze se rozhodl nespoléhat pouze na talent a vyrazil na páteční volný tréning. Při prvních pokusech o jízdu vypla Erikovi vypůjčená lyže, což na okamžik změnilo strach v jeho krásných očích na smrt v krásných očích. Stříbrná páska vázání opravila, ale lyže si nadále dělaly co chtěly. A protože zatáčet moc nechtěly, vyhodnotil Erik své šance na dokončení závodu na 15%.
Toto číslo mírně navýšil po nedělním ranním tréningu, kde se mu podařilo projet obě jízdy v bránách. Soupeři se začali třást a po dojetí prvního kola napjatě čekali v cíli, zda se do bojů o stupně vítězů zapojí předposlední startující. Erik předvedl strhující jízdu na hranici opatrnosti a rozvahy, kterou si s přehledem zajistil postup do druhého kola. Johul, Kačis, PŽ, Šíma, AM, Ájopes… ti všichni a mnozí další fandové byli zvědaví, jestli v něm dokáže podobný výkon zopakovat.
Erik nejenže výkon zopakoval, ale ve druhém kole přidal i kousek agresivity, čímž ještě více dostal pod tlak zbytek startovního pole. Soupeři však prokázali svoji příslušnost k absolutní světové špičce a medaile si rozdělili pravidelnější účastníci travařských závodů. Erik nakonec bral 21. místo, čímž pro Meteor vybojoval skvělých 10 bodů do Světového poháru! Doufejme, že ne posledních na pět let.
