ŽLM cyklistická etapa, 2.9.2018
Letošní etapa se nesla v duchu rychlejším a ostřílenějším.
Yago, který se neuváženě večer před tím přecpal vším, co mu přišlo pod ruce, bohužel nedorazil, ale i tak se zde opět sešla elita z Meteoru. Dofoukání duší a svalů, několikanásobná ranní toaleta způsobená nervozitou, ale taktéž jako taktický čin (odlehčení přebytečné zátěže z dolní oblasti), je nedílnou součástí předzávodního rituálu. Startovní pole už jen krouží na parkovišti a pomalinku se odebírá na spanilou jízdu přes Zďár. Lidé čučí, co se děje a netuší, že v budoucnu bude mít španělská Vuelta, Giro di Italia či Tour de France co dělat, aby jim všechny světové hvězdy nekolaborovaly na tuto známou disciplínu. Nicméně start byl letos trošku uspěchán a někteří ani nezbystřili, že už je odstartováno. Vechta se svým kolem zabral tak, že se mu zadní kolo hodilo do brejku a musel dotahovat, aby to vůbec rozparádil. Erik neurvale skrytě utekl a lstivě se chytá skupinky v předních liniích. Marťásek se snaží rovněž utéct, ale peloton ho brzy dohání, zařazuje se a vyčkává ve vzduchové bublině a přemýšlí o rodících matkách. Všem to šlape jak šlapat má, žádný defekt ani karambol nejsou hlášeny a kopcovitost začíná spurterům ukrajovat kusy energie. Jako první doráží asi ten nejlepší… ale ani Erikův čas není tak špatný, jen kdyby mu někdo záměrně neprohodil dres s Marťáskem… smůla. Marťásek se v půli závodu trhl Vechtovi v kopci, kde na jeho vrcholku čekali skalní fanoušci Vraťa s Evičkou s vrcholovou prémií v podobě alkoholového dechu. Jó si dala záležet na přípravě a její zapůjčený speciál ji posunul zase o kus blíže k času pod dvě hodiny. Market si to střihla pro jistotu jako tréning, jelikož mnoho energie jí ubíral kamarád/ka v bříšku, který se do šlapání moc nehrnul. Každopádně pivo v cíli chutnalo luxusně.
Hawk.
