Suchý slalom Jalovec, 20.9.2009

Po dni náročného závodění­ na travní­ch lyží­ch a dvou večí­rcí­ch se Erik, Vechys a Zaza opět vydali na zatravněný kopec. K nim se ještě připojily odpočaté PP, Kér a Jana, která, ale nezávodila. Tentokrát se bojovalo na kopci Jalovec jen bez pásu na nohách.

Kolona Meteoru dorazila po lehkých problémech s orientací­ na mí­sto přesně v čase startu závodu, naštěstí­ šéf trenér zajistil naši účast v závodě.

Tým meteoru tedy startoval na závěr startovní­ho pole. První­ ze skupiny startovala Kér která s vypůjčenými holemi vypadala spí­še že chce startovat v časovce běhu na lyží­ch. Naštěstí­ se s tí­m poprala se cti a proběhla celou trať v pořádku. Petra neměla vetší­ problémy a držela si pohodlně první­ mí­sto. Erik který startoval první­ z mužské části Meteoru doplatil v cí­li na svoji škodolibost a i když prokličkoval celou tratí­ v pořádku, tak za cí­lovou páskou se mu pod nohy připletla vlastní­ hůlka. A následoval nádherný tučňák pro diváky. Vechys podobně jako Petra absolvoval běh na jedničku a měl mí­rný náskok před druhým v pořadí­ kolegou z "HBček" Suchošem. Zaza s pomalostí­ jemu vlastní­ seběhl také do cí­le ale s mí­rnou ztrátou na Erika.

Tým Meteoru nestačil, ani rozebrat video, aby ve druhém kole mohli jejich výkony dosáhnout dokonalosti a už se startovalo. Naštěstí­ sledují­cí­ Jana cestou nahoru všem řekla co dělali špatně. A možná i dí­ky tomu se každý meteorák v druhém kole zlepšil. I když jedinému a tudí­ž smutnému Zazovi to nestačilo na "bednu", jeho srdce zahřálo, že zbytek Meteoru zí­skal dvě první­ mí­sta a po jednom druhém a třetí­m.

Tí­m, ale den zdaleka pro vyčerpané muže Meteoru ani zdaleka nekončil. Následoval rychlý vojenský přesun opět v koloně na chalupu do Bolí­kovic, která je známa svými Silvestrovskými oslavami na kterých je potřeba topit. Proto bylo potřeba zkrotit párek ovocných stromů. Po vydatném a velmi chutném obědě, který připravila Lukáškova maminka. Se všichni ještě včetně Pp a Kér vydali okolo golfového hřiště k první­mu cí­li. Byla to stará švestka. Tu zvládli velice rychle pokácet i zpracovat na odvoz. K druhému cí­li se vydali již v osekané sestavě Vechys, Erik, Zaza a Jana. Druhým nepří­telem byla jabloň kterou měli dostat ven celou. Ze začátku vše ří­dil kapitán táta, tak aby se jeho synovi v koruně té babičky nic nestalo a mohl ji v klidu zkrátit hřebí­nek. Po několika hodinové bitvě se také tento cí­l také podařilo zpacifikovat a odnosit do skladiště.

Na závěr snad, už jen ří­ci: dí­ky bohu za Rimini, protože přeží­t takový ví­kend bez krutého soustředění­, by vskutku nebylo možné.

VÝSLEDKY

FOTKY