Aktuálně

Beránek... trká, bečí, smrdí, prdí, kadí, je chundelatý a furt jenom žeře... tak proč si toto milé zvířátko nevyhrát v nějaké soutěži a chovat ho doma jako svého mazlíčka? Či maskota....

Běžci, běžky, koloběžky, neběžci, výběžci a všemožní přemožitelé rekordů si dali opět dostaveníčko ve Žďáře nad Sázavou, aby se i letos pokusili zdolat krkolomný Račín v crossovém běhu. Vzdálenost a převýšení maximalní, členitost terénu velmi zapeklitá, místy až četrovsky mokřadová. Této výzvy se však nezalekli naši ostřílení matadoři a v 10:30 kvílí Zazovo žihadlo na parkovišti v osazení: Plavčík, Vechta a Markét. Něco málo chvilek poté se opět pálí gumy a vůz s označením long vehicle připlouvá na parkál s osazenstvem: Čéčák, BáraJan, Marťásek a Ivet.

Tři zasloužilí Meteoráci Vechys, Čečák a Zaza neměli žádný lepší plán, a tak se po ranní domluvě potkali v jedenáct hodin na známém místě všem pétanquovým příznivcům v Lužánkách, kde se tentokrát nekonal klasicky BPP, nýbrž turnaj pro veřejnost pořádaný v rámci festivalu Bonjour Brno.

Na sobotu 26.4. měli někteří Meteoráci v kalendáři poznámku o turnaji v badmintonu, který se konal ve sportcentru Ivanovice. Do diáře se podívali za dámy Lůca, s novou tváří v Meteoru Lůcou takzvanou Lampou a za pány Čečák, Yago a Zaza. Páteční večer se nesl v klidnějším duchu, alespoň pro brněnskou sekci, a tak všichni účastníci dorazili včas a s úsměvem na rtech. 

Prostá otázka – a zdaleka ne tak snadná odpověď. Kdo je nejlepší v badmintonu?

Petr Koukal, Kristina Ludíková, bratři Ondřej a Tomáš Kopřivovi či Park Joo-Boonga, Lin Dan, Gao Ling, Nathan Robertson, Novy Widianta, Lilyany Natsir, Thomas Laybourn, Kamilla Rytter Juhl, Lee Chong Weie, Simon Santoso... ani jedno z těchto jmen se bohužel neobjevilo na soupisce ASPORTY CUP tuto středu, kde probíhal jeden z nejprestižnějších a světově nejuznávanějších turnajů v begbingtonu, tzv. badec či badík pro neznalé tohoto sportu.

A je to tu opět a zase nový ročník BPP byl odstartován. K 1.kolu jsme se sešli 4 Meteoráci a to ve složení Vechys, Maka, Rumča a Zaza. Našim soupeřem byl Ocelový kartáč, název nevěstil pro výběr Meteoru nic dobrého, ale Meteoráci se nebojí vlka natož kartáče.

V sobotu, dne dvanáctého, měsíce dubna, konal se letos první jarní cyklistický závod „Podlesí-lavky“, kde Meteor – již tradičně - nesměl chybět (i když soupeři by jistě chtěli) a již tradičně v tomto závodě nedosáhl na medailové pozice, za což se v pozdějších hodinách všichni závodníci Meteoru patřičně (tradičně) potrestali.

Byla hezká dubnová neděle, až do té doby než nastal podvečer, což byl čas zahájení dalšího kola Žďárské ligy mistrů, tentokrát v souboji o shazování kuželek. Do místa konání ve Velké Losenici nedaleko Žďáru se bojovníci Meteoru vydali ve čtyřech automobilech, kupodivu ne poloprázdných ani poloplných, nýbrž plných a tedy v úctyhodném počtu 16 respektive 17„lidí“. 

Páteční večer, noc i sobotní ráno. Tolik času spolu strávilo pár*5 jedinců při zdolávání úkolů, které by sotva zvládal sám malý velký Leonardo. Aby bylo jasno hned ze začátku a nedošlo k omylu, jednalo se o Erika, Vechtu, bratrance bratrance s chotí, eRŽetka, mistra šifry Zazu, litr Rumu, Mursí, žokeje a Ribola. Zmínění se podivně rozdělili do dvou týmů, zřejmě podle schopností, a...a...nyní můžete s klidem v duši číst dále...