Aktuálně

Přátelé kamarádi a příznivci všelijakých sportů, po týdenní odmlce našeho pravidelného reportéra, který se soustředil na soustředění celosvětové konference sportovních redaktorů, je zde opět pravidelná rubrika (jak už tomu pravidelně po pondělí bývá) a to již III. pondělního prázdninového mítinku.

Druhý atletický pondělek se musel obejít bez našeho stálého redaktora, proto se pokusím sepsat pár řádků já.

Jak už tomu bývá zvykem a zvyk je železná košile, tak se i letos opět v pět konal I. prázdninový pondělní meeting na Morendě. Účast přeborníků byla opět velmi vysoká, ale pro náš tým to byla výzva (vhozená rukavička), kterou se rozhodl v tomto parném počasí přijmout.

Oblíbenou baštou našich travařů je kopec ve Štítné nad Vláří. Travní začátky si zde odbyl například matador zelených svahů Zaza, na cenné kovy zde dosáhli eF, Erik i Vechys. Letošního ročníku se však už Martin s Jirkou nezúčastnili. Martin už ukončil svoji bohatou kariéru a Jirka... proč vlastně nejel Jirka? Že by výprodej otevřené domácí obuvi?
 

Start letošního Adamov PUBu vypadal tak jaksi klidně a nesoutěživě, až jsem začínala pochybovat o tom, jestli pivní soutěž vůbec někdo bude chtít dokončit dřív, než na Adamov lehne tma. Ne, že by mi to vadilo, protože kdyby to tak i ve finále dopadlo, měla bych na všecko víc času a rozhodně míň ešek. Každopádně nakonec se našli i tací, kteří opravdu o poháry statečně bojovali.

Přátelé, kamarádi a příznivci světově proslulého a kvalitativně freestajlově vyspělého skoroolympijského sportu PETANQUE. Po několika neúspěšných kláních měl tým Meteoru trošku pocloumané sebevědomí a rovněž co napravovat. Morálka v týmu byla neklidná a před nastávajícm kvalifikačním utkání ČR – IT by bylo vhodné uklidnit i davy našich věrných fanoušků. Ale i když se nám smůla poslední dobou lepila na koule (hlavně klukům), tak i přes tuto nemilou skutečnost se tento tým semknul a rozhodl se bojovat pro bulvární vyzdvižení a celoživotní vstup do petanquové síně slávy a také o možnost být zvěčněn na titulní stránce celosvětově-brněnsky proslulého odborného časopisu Brněnskóóóó Petiš.

Po náročných oslavách spojených s ukončením lyžařské sezóny Živělacupu, které se neslo ve znamení alkoauto závodů na zahradním traktůrku, se naši tři borci, Vechta, Erik a eF vydali vstříc dalšímu sportovnímu dobrodružství, tentokrát atletickému trojboji sestávajícím ze stometrového sprintu, skoku dalekého a hodu diskem.

Opět zpět a nazpět se Vám hlásí Váš pravidelný petanquový zpravodaj, tentokráte z domácího hřiště v Lužánkách. Účast byla hojná a pokojně pokliklidná. Z místních borců se na hřišti zjevili jako zjevení naši již známí vrhači a to v sestavení Mili, Vechta, Marťásek, Míra, Erik, Basa, Tygr a Zaza (snad jsem na nikoho nezapomněl).

Jelikož bylo pondělí, jako každý týden (škoda, že týden nezačíná pátkem), tak jsem již od rána netrpělivě koukal na hodinky a nemohl se dočkat dalšího zápasu, tentokráte na hřišti Maltézáckých soupeřů, které se nacházelo v Komíně u Stodoly. Tou samou nedočkavostí jsem přijel na místo určení o půl hodiny dřív. (Nevím proč, asi zkrat). Na místě (zahrádce venku) již potkávám skupinku Maltézáků, kteří mě bohužel taky poznávají a neustále se mně na něco vyptávají, snaží se navázat konverzaci a tak jsem odešel dovnitř, kde si mně posléze také našli. (Příště dorazím raději o půl hodiny později – nechápal jsem, na co se mě stále ptají).